Jako ředitel přebíral státní podnik v likvidaci, na který měli spadeno zahraniční investoři. S tím se ale nesmířil a rozhodl se, že Madetu, původně Jihočeské mlékárny, zprivatizuje.
Ohromně zariskoval, od banky si vzal úvěr 863 milionů korun a postupně podíly z privatizačních fondů odkoupil. Dnes Milan Teplý vlastní a řídí největší mlékárenský podnik v Česku s ročním obratem pět miliard korun.
Je známý svou otevřeností, často o sobě mluví jako "o prostém hochovi z jihočeské vesnice", ač je rodilý Pražák. Na otázku, jak ho pozice majitele Madety ovlivňuje v soukromém životě, říká s úsměvem: "Nemám shrabanou zahradu."
Vy jste ale deklaroval, že pomazánkové máslo stejně budete prodávat dál. Máte na to už nějaké ohlasy z Bruselu?
Budeme dělat dál pomazánkové máslo, ale nenecháme se popravit nějakou těžkou pokutou. Já tomu nerozumím, když sem přijede Angličan, tak neví, co je to máslo. U nich se to jmenuje jinak. Pomazánkové máslo takto prezentujeme pouze pro český trh, kde tomu každý rozumí. Navíc jsme ho v Čechách vymysleli. Ale s klidem říkám, že svět na tom nestojí. Je to pitomost, nechápu, že se tímhle vůbec zabývají. Akorát mě to naštvalo do bezvědomí. A rozzlobilo mě i to, že ač jsem významný hráč v potravinářské komoře, ani jsem nevěděl, že ten soud probíhá. Předchozí ministr zemědělství to nějak zapomněl vykomunikovat.
Vyvážíte do Evropy, arabského světa. Velmi perspektivní jsou teď trhy v Rusku a Číně. Budete se také tam snažit prosadit?
Do Ruska jdeme hodně. Číňané jsou, co se týče mléka, trochu jiní. Jsou tam etablované světové firmy, ale mléko tam tolik nejde. Ale já si myslím, že se to časem naučí. Když jsem tam byl poprvé před osmi lety, tak se říkalo, že tam dělají celý den za naběračku rýže. Dneska chtějí televize, ve velkém se tam prodávají auta. Až si na mléčnou stravu navyknou, pak to bude ohromné odbytiště. Rád bych se tam prosadil, ale ještě to potrvá. Teď je aktuální Mexiko, Brazílie, to jsou ekonomiky, o které máme také zájem.
Už tam dodáváte?
Do Mexika jsme dodávali, ale je třeba to obnovit. Jsou tam velmi tvrdá veterinární pravidla. Chtěli bychom se též vrátit do Japonska.
A co Austrálie?
To je daleko. A navíc je to strašně silný trh. Teď tam tedy mají sucho, ale pokud tam neuschnou, tak spíš začnou vozit do Evropy. V Austrálii, když píchnete koště do země, tak vám vykvete. Produkce tam je až příšerně dobrá. Mají tam stotisícová stáda skotu, jsou někde jinde.
Jste velmi otevřený člověk. To je postoj, který se u nás ne vždy vyplácí. Měl jste s tím někdy problémy?
Mám s tím velké problémy. V tomhle státě je to velmi nebezpečná vlastnost. Dostávám poučení, že takhle ne. Hlavně od zastánců EU. Upřímně si myslím, že je současná politická situace v nejhorším stavu, jak to dosud bylo. Říkám to otevřeně jako člověk, který řídí podnik s pětimiliardovým obratem. Vždyť my ani nevíme, jaká bude DPH. Předpokládám, že 31. prosince dopoledne se vláda ústy premiéra omluví, že nevíme nic. V Madetě je 1 700 lidí, kteří čekají na výplatu, máme 600 dodavatelů, máme uzavřené pevné smlouvy na výstupy vůči řetězcům a já nevím, jak se budou pohybovat daně pro příští rok. A ono je to v případě Madety 38 milionů, to není žádná sranda. Tohle, co je teď, jsem nezažil. A doufám, že už to nikdy nezažiju.
Pod vámi pracuje i váš syn. Jak taková spolupráce vypadá?
Občas mě taky příšerně naštve. Původně bylo ve vedení podniku hodně lidí mého věku. My ale těm mladším často házíme klacky pod nohy, protože máme špatné zkušenosti. Oni ale mají tah na bránu, tam, kde my končíme, oni začínají. Teď je to tu postavené na třicátnících. Někdy si samozřejmě "rozbijí hubu" nebo mají názory, které se mi nelíbí. Ale i já nemusím mít vždy pravdu.
Dokážete přiznat, že jste se mýlil?
Já myslím, že ano. Ne ochotně a rád, ale dokážu.
Až budete odcházet na penzi, převezme firmu syn?
Lhal bych, kdybych řekl, že není největším adeptem. Byl bych rád, kdyby se tu dalo dohromady osm deset kluků a holek, nekoukali by na to, kdo má jakou funkci, ale aby byli schopni spolupracovat. Zásada je nešetřit na dovolené, aby si vydělali tolik, aby byli zajištěni. Vždyť on pak jede na řetězec a jedním podpisem pustí nebo nepustí deset milionů korun. S tím se dá různě spekulovat. Nesmí přemýšlet, jestli si z toho něco přihraje pro sebe. A že tu takových obchodních ředitelů bylo.
Kdybyste se měl ocitnout na pustém ostrově a mohl si s sebou vzít jediný výrobek Madety. Který by to byl?
Já jsem si zformoval postavu na Lipánkách, sním jich i šest denně. Někdy víc. Před spaním si šoupnu tři.
