"Zapečetěná" zdravotní dokumentace o matce by pak putovala do speciálního registru na ministerstvo zdravotnictví. To by nařídilo příslušné zdravotní pojišťovně, aby porod proplatila. Prolomit mlčenlivost - kdyby si to například jednou přálo dítě - by mohl jedině soud.
Tuto vizi předložila skupina lidoveckých poslanců, prý jako alternativu pro ženy, které jinak volí potrat nebo porodí novorozeně třeba na toaletě a pak je opustí. Svědky hrůzné události se ve středu stali lidé z rekreačního areálu Kristýna u Hrádku nad Nisou.
V nádrži chemické toalety u pláže bylo mrtvé dítě - čerstvě narozené, ještě s placentou. Původně zdravé, tmavovlasé a půlmetrové novorozeně musela matka na místě zanechat v noci. - více zde
Případ, který se stal jen o den dříve, měl šťastnější konec: na Olomoucku našli odloženého desetidenního chlapečka. Kdosi ho přinesl do nemocnice. Nyní musí policie pátrat po jeho matce. Kdyby žena směla porodit utajeně přímo v nemocnici, policie by zasahovat nemusela.
A kde je otec?
Ministři však návrh na utajené porody odmítli. "Nikdo nezpochybnil jejich princip. Ale je to právnicky špatně napsané," řekl Jindřich Marek z tiskového oddělení vlády. Některým ministrům podle něj vadilo, že se úplně zapomnělo na otce dítěte.
Naopak brněnský porodník Vít Unzeitig míní: "Byl by to krok správným směrem, teprve praxe by ukázala případné zádrhele." Lidovci jsou rozhodnutím kabinetu zklamáni. "Umím si představit nějaké legislativní námitky, ale ne odmítnutí návrhu jako celku," říkal ještě ve středu ráno jeden z autorů předlohy, poslanec Josef Janeček.
Je vůbec zájem?
Utajené porody jsou nadto méně kontroverzní než zcela anonymní porody, o nichž se v parlamentu mluvilo před dvěma roky. V jejich případě by matka v nemocnici vůbec nesdělila jméno, což mnozí lékaři kritizovali: bez znalosti její anamnézy by například obtížněji určovali diagnózu u dědičných chorob dítěte a navrhovali další léčbu.
Poslanec Janeček nicméně připustil, že ani utajené porody by neřešily problém žen, které se rozhodnou pro potrat. "Byla by to možnost pro několik - možná několik desítek - žen," míní.
Stínový ministr zdravotnictví za ODS, senátor Tomáš Julínek, je skeptičtější: "Nemyslím si, že je tu vůbec poptávka. A nevěřím, že záruka utajení dat je u nás taková, že by přiměla ženy, které do nemocnice prostě nikdy nepůjdou, ke změně postoje." I když porody beze jména mají i několik zastánkyň u poslankyň z ODS, šance na přijetí návrhu ve sněmovně jsou nejisté.
|
Diskrétní porod dnes není žádný problém Utajené - správnější slovo je diskrétní - porody dnes zprostředkovává řada kojeneckých ústavů, například v Aši či Kyjově. Žena přijede zdaleka, porodí, poté je dítě (byť s jejím jménem) zapsáno do matriky v místě porodu a po šesti týdnech může jít do adopce. "Zaručujeme ženě, že to nikomu neřekneme. Po adopci se její jméno vymaže i na matrice," uvedl ředitel dětského domova v Aši Miroslav Rákos. "Bohužel maminky o této možnosti vůbec nevědí. Ročně u nás takto porodí asi šest žen, máme tu pro ně pokoje," říká ředitelka kojeneckého ústavu v Kyjově Anna Neduchalová. K možnosti, že by žena vůbec neuvedla jméno nebo že by údaje o jejím zdravotním stavu znal jen ošetřující lékař, je však skeptická. "Adoptivní rodiče chtějí vědět, jaké má dítě zdravotní vyhlídky, zda matka v těhotenství nepila alkohol či nekouřila," upozornila. Rákos je naopak pro více utajené (a klidně i anonymní) porody všemi deseti. "Kdybych byl poslancem, nezvedl bych pro ně jednu ruku, ale dvě," říká. Tvrdí, že ženy by měly ještě větší důvěru. Totéž prohlašují i lidovci, kteří návrh na uzákonění utajených porodů předložili: tvrdí, že riziko zpřístupnění či zveřejnění osobních údajů ženy je dnes stále vysoké. |
