Návrh spolu s Marvanovou připravila prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová a expertka na trestní právo Helena Válková z Univerzity Karlovy. O možné změně informoval deník Právo.
Náhradu škody od pachatele podle Vitoušové v trestním řízení vymůže jen pět procent poškozených. "Ostatním většinou zůstane jen pravomocný rozsudek. V něm sice soud uloží pachateli povinnost nahradit škodu, ale vymáhání ponechává stát na bedrech oběti. Nárok na odškodnění je u nás vnímán jako soukromoprávní nárok. Jsme ale přesvědčeni, že to je záležitost veřejná a stát musí zajímat," řekla iDNES.cz šéfka Bílého kruhu bezpečí.
Autorky ve stanovisku, které má iDNES.cz k dispozici, proto navrhují, aby se škoda mohla hradit z kauce a majetku, který propadl státu nebo byl zabrán jako výnos trestné činnosti. Podobná praxe funguje ve Švýcarsku, Německu či USA.
Ministr Pospíšil je pro, podpoří pozměňovací návrh
Ministerstvo spravedlnosti se změnou souhlasí. "S tímto návrhem nemám problém. Zabavené věci mohou být zpeněženy a nechť se primárně použijí na náhradu škody obětem trestného činu. To je věc, se kterou souhlasím, a pokud by byla navržena na půdě parlamentu jako pozměňovací návrh, jsem připraven to podpořit," řekl Právu ministr Jiří Pospíšil.
Podle ministra je ale škoda, že autorky neinformovaly resort dříve, protože jejich návrh mohl být zapracován do zákona o obětech trestných činů, který bude ve středu řešit vláda. S ministrem bude v pondělí o návrhu jednat Helena Válková, uvedla Vitoušová.
Spoluautorka návrhu Marvanová zastupuje klienty zkrachovalého H-Systemu, kteří přišli celkem o zhruba miliardu korun. Stát majiteli firmy Petru Smetkovi zabavil majetek přibližně v hodnotě čtvrt miliardy korun, poškození ale nic nedostali.
Zákon o obětech trestné činnosti poškozeným zvyšuje jejich práva, včetně finančního odškodnění od státu (více zde). Ministerstvo také na začátku roku spustilo kampaň, která oběti trestných činů upozorňuje na pomoc, kterou jim stát a neziskové organizace poskytují (viz předcházející článek).
