Dokument také uvádí, že se hlavní kriminální organizace loni stále více pokoušely o ovlivnění legislativního procesu i na vládní a parlamentní úrovni. Pokusily se také korupčně prosadit u významného celostátního policejního útvaru.
„Ani v roce 2015 nebyl zaznamenán odklon monitorovaných kriminálních organizací od hospodářské trestné činnosti (manipulované veřejné zakázky a prodej veřejného majetku, podvody směřující k neodvedení DPH, leasingové či úvěrové podvody a podobně),“ uvádí dokument. Dodává, že asijské i balkánské kriminální struktury se také podílejí na drogové kriminalitě.
Materiál zároveň poukazuje na to, že u všech monitorovaných etnicky orientovaných kriminálních struktur byly zaznamenány „pokračující snahy o korupční průnik do státní správy i veřejné samosprávy a do justičního systému“. Kromě „standardního“ uplácení níže postavených úředníků, celníků či policistů se prý pokoušely i o zásah do tvorby zákonů na vládní a parlamentní úrovni. „Velmi významným prvkem se u monitorovaných kriminálních struktur stala snaha prosadit se korupčním průnikem do významného útvaru policie s celostátní působností,“ dodává zpráva.
Balkánské skupiny podle ní většinou působí nadnárodně a své centrum často mají v Německu. Česko pak používají hlavně k legalizaci peněz získaných kriminalitou, a to hlavně výrobou a prodejem drog mimo Českou republiku.
Kriminalitu ruskojazyčné mafie ovlivnila ukrajinsko-ruská krize. Policisté proto zaregistrovali masivní nárůst poptávky po falšovaných povoleních k pobytu v zemích Evropské unie. „Organizované skupiny během roku 2015 aktivně transformovaly své aktivity do této oblasti, protože se ukázala jako mimořádně zisková,“ uvádí zpráva s tím, že se dá podobný trend očekávat i do budoucna.
Trhovci poznají policistu v civilu
Vietnamská kriminální komunita je podle dokumentu vedena známými kriminálními autoritami, které mají napojení na významné vietnamské tržnice i vietnamskou ambasádu. Nejčastěji páchají daňovou trestnou činnost, podle „střízlivých odhadů“ způsobují ročně daňové úniky v řádu desítek miliard korun.
Vietnamští zločinci se zaměřují i na výrobu drog, hlavně pervitinu a marihuany. Zpráva přiznává, že v tržnicích v příhraničí je možné neomezeně a bezproblémově drogy koupit. „Jediný problém pro odběratele drog tak představují kontroly německých orgánů prováděné v blízkosti hranice,“ poznamenala zpráva.
„Ze strany českých represivních orgánů v současné době prodávajícím ani kupujícím riziko téměř nehrozí,“ dodává dokument s odůvodněním, že u příhraničních tržnic jsou využíváni takzvaní bojovníci. „Což jsou osoby určené výhradně pro ochranu tržnic. Při výskytu uniformovaných bezpečnostních složek České republiky okamžitě ustává nelegální činnost. Došlo již k fyzickému napadení celníků v rámci kontrolní činnosti,“ uvádí zpráva.
Skryté sledování „v civilu“ je údajně prakticky vyloučeno, protože si vietnamští trhovci za dobu působení v tržnicích vyvinuli smysl pro identifikaci „zákazníků“.
Zpráva se dále zabývá i účelovými sňatky, kdy o české ženy ze sociálně a vzdělanostně slabého prostředí mají zájem v zemích EU především Pákistánci a Bangladéšani. Píše také o prostituci, kvůli které především do okolí Znojma jezdí i klienti z Rakouska, mezi nimiž jsou uprchlíci ze Sýrie, Afghánistánu nebo Iráku. V příhraničních oblastech Jihočeského kraje měl meziročně vzrůst počet nočních klubů o 20 procent. Do nich se měly přesunout dívky dosud pracující na ulici.
V Česku bylo loni trestně stíháno 101 883 lidí, z toho 7264 cizinců. Bylo to o 1,7 procenta cizinců méně než v roce 2014.
