Kromě toho, že Kostrba za první světové války nad italskou frontou sestřelil osm italských letadel, potajmu rakouské snahy o vítězství na vlastní pěst sabotoval. Před italskou ofenzivou z letadla dvakrát shodil fotografie rakouského týlu s vyznačeným umístěním velitelství a maskovaných radiových stanic. Italům se také pokusil předat tajné plány patentu, který umožňoval kulometu střílet skrz oběh vrtule.
Mnohokrát vyznamenaný důstojník byl na konci války pro nemoc přeložen do týlu, stal se velitelem vojenské policie v Praze a navázal spolupráci s domácím odbojem. Pro Maffii získal přístup k mnoha tajným rozkazům a instrukcím.
Po říjnovém převratu se nakrátko dokonce stal velitelem nově vznikajícího letectva nové republiky, s hrstkou statečných totiž dokázal obsadit chebské letiště, jediné vojenské letiště na území vznikajícího Československa, a zachránit spoustu cenné výzbroje a výstroje.
Jeho příběh je ovšem jen jedním z mnoha příběhů českých maffistů, jak si říkali příslušníci domácího odboje. Nebyli to ale jen vojáci. Třeba hoteliér Bohuslav V. Beneš pro změnu zásoboval informacemi z prostředí šlechty nebo diplomatů, ubytovaných v jeho hotelu. Informace pak předával Přemyslu Šámalovi, ústřední postavě domácího odboje. V jejich řadách ale šlo najít pestrou směsici lidí – od renomovaných právníků a profesorů přes vojáky, inženýry, podnikatele až po trafikanta.
Kolik bylo maffistů a co všechno domácí odboj za války dokázal, je dodnes tak trochu záhadou. Maffii totiž naprosto chyběla jakákoliv struktura a přehled o její členské základně neměli ani její ústřední představitelé, kteří zajišťovali spojení s exilem. Kdo k Maffii patřil, se začalo zjišťovat až po válce.
„Existují seznamy maffistů, které vznikaly v roce 1919, při prvním výročí republiky, když měli být maffisté pozváni na čaj k prezidentovi. To je první známý seznam. Nejdříve jich byly desítky, dneska se jich uvádí několik set,“ vysvětluje historik Jan Hálek. Do seznamu uznaných maffistů se šlo dostat jen tak, že vás některý z již uznaných členů označil za člena.
„Někdo se za vás musel zaručit a být prokazatelně svědkem vašich odbojových činů,“ vysvětluje historik Boris Mosković.
Mohl to být obyčejný apolitický člověk, který svým dílem napomáhal při nějaké revoluční akci, ale mohla to být i velká revoluční hvězda jako právě Přemysl Šámal, po roce 1918 pražský primátor a kancléř prezidenta, který celou Maffii zastřešoval.
Nevydané vzpomínky některých maffistů přináší nová kniha připravená právě Janem Hálkem a Borisem Moskovićem. Dvanáct příběhů vydaných v knize Ve službách Maffie? Český domácí protirakouský odboj (1914–1918) Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR přináší neznámý pohled na domácí odboj i jeho neznámé hrdiny.
Hlavním úkolem bylo informovat Masaryka
Velkou neznámou je i samotný název domácího odboje, spíše než italskou mafii má připomínat společnost kolem T. G. Masaryka, která bojovala proti rukopisům a její členové se sami označovali jako „mafiáni“.
Hlavním úkolem domácího odboje bylo informovat Masaryka a podporovat jeho zahraniční akci. Komunikace probíhala přes Švýcarsko, balkánskou cestou a přes Nizozemí.
„Nebylo to pravidelné, ale s přestávkami to fungovalo,“ říká Hálek. Jedním z kurýrů byla třeba známá operní zpěvačka Ema Destinnová. Informace byly různorodé, jejich význam nebyl zanedbatelný. Zprávy komentovaly nálady ve společnosti, dobovou reflexi událostí. Zprávy ale přicházely i od Masaryka a Beneše. Proudily od nich informace, jak se vyvíjí česká věc, instrukce, jak postupovat v rámci monarchie, novinky o spolupráci s ostatními slovanskými národy.
Na rozdíl od druhého a třetího odboje neexistuje žádný popravený maffista. Několik maffistů bylo rakouskou policií zadrženo.
Zadrženi byli politici Kramář a Rašín hned na začátku války a byli obviněni z vlastizrady. Jejich zadržení však nebylo s Maffií spojováno. Odsouzeni byli k trestu smrti, trest jim byl ale nejdříve zmírněn a v roce 1917 jim nový císař Karel I. udělil milost. Když se po amnestii v roce 1917 vracejí do Prahy, jsou vítáni jako hrdinové, mučedníci.
„Zatýkání probíhalo, ale bylo to za protimonarchické projevy, způsobené problémy v zásobování, nikoliv za odboj,“ vysvětluje Hálek.
Poslední a nejdůležitější akcí Maffie byla příprava revolučního 28. října, vzniku republiky. Podílela se na něm většina jejích představitelů.
