Nákup osmi mobilních radarů MADR pro českou armádu za zhruba 3,5 miliardy korun od izraelského výrobce Elta Systems se dál komplikuje a oddaluje. I když obchod byl už před podpisem smlouvy.
Nejnovější ránu pořízení špičkového vybavení, známého například z izraelského systému protiraketové obrany „Iron Dome“, zasadil verdikt bezpečnostního výboru NATO. Podle Air and Missile Defence Command and Control Security Acreditation Board (ASAB) není možné, aby byl do aliančního systému zapojen systém, který nepochází z členské země NATO.
„Je to zvláštní rozhodnutí,“ citovala agentura ČTKreakci premiéra Andreje Babiše. Novinářům řekl, že mluvil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, který ho ujistil, že izraelské síly radary užívají v boji a že je zakoupila i Kanada, která je členem NATO. „Byl jsem ubezpečen, že v rámci systémů NATO to funguje,“ konstatoval. Podle něj záležitost bude řešit ministryně obrany. Šlechtová už dříve avizovala, že Kanada sice radary nakoupila, do systému NATO je ale nezačlenila.
Důvodem jsou případná bezpečnostní rizika, která s sebou nesou necertifikované softwarové systémy. Informaci potvrdil ve čtvrtek Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který o situaci informoval ministerstvo obrany.
Stanovisko výboru se údajně týká především nákupu osmi radarových kompletů MADR z Izraele, kterými chtěla česká armáda nahradit dosluhující zařízení ještě sovětské výroby a integrovat je do roku 2020 do obrany vzdušného prostoru České republiky.
Podle ministryně obrany Karly Šlechtové jde o obecnější integrační problém, který řeší více členských států. „Problémy jsou od toho, aby se řešily,“ uvedla v reakci Šlechtová.
Protože však státy Aliance ne vždy nakupují výzbroj a vybavení z produkce zemí NATO, šéf aliančního výboru Michaele Bauer má nyní zjistit a stanovit postup, jak v těchto případech postupovat dál.
„Jsem ráda, že díky aktivitě zástupců České republiky se problém implementace vnějších systémů včetně radarů do systémů NATO začal konečně systémově řešit. Osobně dohlédnu na to, aby se tématu věnovala náležitá pozornost na všech úrovních evropských koordinačních systémů,“ dodal Šlechtová.
Podle náčelníka Generálního štábu AČR Aleše Opaty je stanovisko výboru zcela novou informací. „Věřím, že paní ministryně a zainteresovaní experti komplikaci se zapojením radarů MADR na mezinárodní úrovni vyřeší ve prospěch obranyschopnosti České republiky,“ řekl.
Podpis smlouvy na dodávky radarů byl už několikrát odložen. Předchozí ministr obrany Martin Stropnický při odchodu z funkce označoval zakázku za připravenou k podpisu. Jeho nástupkyně Karla Šlechtová ale uzavření obchodu záhy po nástupu do funkce odložila. Vadilo jí, že český Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost nedal jasné stanovisko k zapojení radarů do systému NATO.
Šlechtová také nedávno oznámila, že ministerská inspekce zjistila u některých dosud neukončených zakázek závažná pochybení. Týkalo se to právě radarů MADR nebo pořízení nových vrtulníků. Obrátila se proto na Vojenskou policii.
