Dopředu a bez toho, že by většina kritizujících viděla vystoupení slavné zpěvačky, omílali zprava zleva, čím provokuje, čím uráží. Ve středu jsem koncert Madonny navštívil a byl jsem šokován. Ne její show (i když byla zajímavá), ale tím, že jsem se na místě přesvědčil, kolik nesmyslů se o ní objevilo.
Madonna sice skutečně "visí" při písni Live To Tell na kříži s trnovou korunou na hlavě, ale že by to mělo urážet křesťany? Ani náhodou. Ničím církev neatakuje. I věřící zůstávají v těchto okamžicích chladní. Žádnou jejich víru to nemůže v nejmenším zviklat.
Kromě toho, že to je obyčejná a ne zas tolik výrazná stylizace (při jiných koncertech a výstavách bývají i silnější), tak spíše znázorňuje okamžiky utrpení. A upozorňuje na trápení dětí s AIDS v Africe.
Je snad hloupé a urážející na tento skutečně vážný světový problém třeba i touto výstřední formou upozornit diváky? Jistěže ne. Když se snaží Africe pomoci Bono, tak je vynášen do nebe. Málokoho pak zajímá, že jeho akce Afričanům reálně pomohly poměrně málo a že možná Bonův dobrý úmysl nevedl k žádným trvalejším výsledkům.
A chytí se za nos katolická církev, která zakazuje prezervativy, a tím pomáhá šířit například právě v Africe AIDS a nepřímo zabíjí děti postižené už od narození touto nemocí? Tedy děti, na jejichž osud zpěvačka na kříži poukazuje.
A proč čeští rozumbradové a mediální ekvilibristé vůbec nediskutují o písni Isaac, která pranýřuje nedodržování práv žen v muslimském světě? I tu Madonna v Praze předvedla. Nebo je snad klec symbolizující někdy nesmírně ponižující postavení žen v islámských státech malým podnětem k přemýšlení? Přitom jde o píseň, která je celým svým vyzněním politicky daleko vyhraněnější a kontroverznější než proslavený kříž.
Ano ano, slyším námitky. Je to pouze další výplod Madonnina marketingu, který má oblouznit lidi. Jsem však přesvědčen, že je správné v těchto věcech poučit neznalé.
Diskutabilní při koncertu bylo i srovnání politiků různé doby do "jedné řady" provázené symbolickým "Fuck off". Hitler, Mao, Pol Pot, Saddám, Bush a Blair nejsou a nemohou být to samé.
Je na tom však něco tak neobvyklého? Nedělají to někteří novináři i u nás? A nemyslí si to mnoho mladých lidí? Odpověď zní dvakrát ano.
Ještě slovíčko k hudebním kritikům. Závidím jim moc! Představte si, že by politický komentátor řekl, že už deset let neví, co říká Klaus, Zeman, Havel či jiný důležitý hráč scény (neříkám tím, že ten hráč je dobrý). Co si o takovém kolegovi pomyslí hudební publicisté? Dovolím si tvrdit, že nic lichotivého. Ale například kritik Jiří Černý ve středu tvrdil, že tvorbu Madonny nezná. Tak jo, i to svědčí o poněkud podivném přístupu k Madonně.
Jenže stejně jako si všechny atentáty nevymyslela Al-Kajda a neviditelný Usáma bin Ládin, tak si Madonna stěží vymyslela všechen ten humbuk, který její českou misi provázel. Fanatici z Al-Kajdy pouze nechávají působit své jméno, protože dobře vědí, že politici, "experti" i část veřejnosti se vždy chytnou.
Madonna si počíná podobně. Ledaže skutečně všechno ona a její manažeři vymýšlejí a manipulují i některými českými mozky, které tvrdí, že jsou nezmanipulovatelné. Pak jsme hudebního bin Ládina světu skutečně odhalili.
P. S. Ale ani po návštěvě Madonnina koncertu a předchozích řádcích jsem se jejím fanouškem nestal. Radši si pustím staré dobré Led Zeppelin. A při nich by byl hřích vnímat rádoby intelektuálské žvýkání okolí. Třeba o Madonně.
