Orbánovu vítězství nahrála rostoucí ekonomika i migrační krize

Viktor Orbán se počtvrté celkově a potřetí v řadě stal maďarským premiérem. Jeho strana Fidesz získala téměř padesát procent hlasů. Mezi hlavní pilíře Orbánova jednoznačného vítězství patří moc nad všemi složkami státu, rostoucí ekonomika, roztříštěnost opozice a migrační krize, na níž postavil svou kampaň.

1. Moc

Po osmi letech, kdy Fidesz vládne, první čtyři roky navíc s jasnou ústavní většinou, má pod kontrolou všechny složky státu, s malou výjimkou v případě samospráv. A to včetně obsazení ústavního soudu, prezidentského postu, vedení Národní banky či vedení původně veřejnoprávní maďarské televize a rozhlasu.

Opozice má pouze omezené prostředky a daleko složitější přístup do hlavních médií. Volby jsou svobodné, ale za už ne férové, což konstatovala v pondělí i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. A to přesto, že Maďarsko neporušuje ani svobodu projevu, ani svobodu shromažďování, ani nesahá ke kriminalizaci opozice. Moc také umožnila Orbánovi ušít volební pravidla na tělo Fideszu a ze 49 procent hlasů udělat ústavní většinu poslanců.

2. Migrační krize

Maďarsko je jedinou zemí střední Evropy, která migrační krizi skutečně zažila. Maďarskem prošlo v létě 2015 několik set tisíc běženců, kteří za chaotických podmínek dorazili až do Budapešti, aby se část z nich po marném čekání vydala k rakouské hranici.

Německo, Rakousko i Švédsko pak Orbánovi odlehčily přijetím migrantů, Budapešti se následně podařilo stavbou plotu zabránit na hranici se Srbskem a Chorvatskem pokračování masivní ilegální migrace do země.

Vláda strany Fidesz tak může opatření, které bylo v podstatě pouze nouzovým opatřením pro opětovné získání kontroly nad maďarskou částí schengenské hranice, vydávat za své velké vítězství. Tomu odpovídala i úspěšná volební kampaň, která se nesla hlavně v tomto duchu.

3. Ekonomika

Na první pohled nevypadá maďarská ekonomika nijak skvěle. Maďarské platy jsou o třetinu nižší než české, a i pokud jde o výkonnost, zaostává Maďarsko za průměrem EU o více než třicet procent, zatímco Česko „jen“ o deset. Na druhé straně, když Orbán před osmi lety vyhrál, bylo Maďarsko krachující zemí. „Byli jsme na tom hůř než Řekové,“ říká šéf tamní diplomacie Péter Szijjártó.

Když dnes srovnáme situaci Atén s Budapeští, dá se Orbánovi přiznat rychlejší a lepší zvládnutí krize, byť za cenu takových opatření, jako bylo odčerpání peněz z penzijních fondů nebo zvýšení daní. V posledních dvou letech navíc maďarská ekonomika slušně roste, srovnatelně s Českem nebo Slovenskem. Budapešti se, i díky nižším maďarským mzdám, daří do země lákat velké zahraniční investory, jako jsou například německé automobilky.

Vítězství maďarského premiéra Viktora Orbána

4. Orbán bez alternativy

Průzkumy dávaly straně Fidesz o deset až dvacet procent menší podporu, než nakonec získala. To ukazuje, že do poslední chvíle nerozhodnutí voliči nakonec podpořili Orbána a jeho stranu. Člověk se jim nemůže ani moc divit. Nejsilnější opoziční formací je ultrapravicový Jobbik, jehož příchod k moci by byl pro zemi katastrofou.

Levicová opozice nejenže se nedokázala sjednotit do jedné strany, ale navíc si nese stigma viníka hospodářské katastrofy let 2008 až 2010. Liberální část opozice, která dříve tvořila partnera socialistů, je na tom podobně.
Orbán, který své protivníky vykreslil jako „vítače migrantů“, se během volební kampaně vyhnul přímým debatám s lídrem opozice.

Orbán ohlásil změny ve vládě

Maďarský premiér Viktor Orbán hodlá provést v nové vládě významné změny.  V úterý sdělil, že přesuny v kabinetu hodlá provést „většinou s novými lidmi“. Nový vládní tým by podle něj mohl vzniknout během tří až čtyř týdnů.

Fidesz po výrazném volebním úspěchu obsadí v zákonodárném sboru společně s koaličními křesťanskými demokraty 134 ze 199 křesel. Pozorovatelé upozorňují, že mu to umožní dál pohodlně upevňovat moc a pokračovat ve své protiimigrační politice.

Orbán to naznačil, když prohlásil, že maďarští voliči hlasovali pro národní svrchovanost. Svou volbou podle něj řekli, že oni jediní by měli rozhodovat o tom, s kým chtějí společně žít. „A my musíme jejich rozhodnutí respektovat,“ zdůraznil s narážkou na unijní kvóty na přerozdělování migrantů.

Maďarsko je země, která chce silnou Evropu silných členských států, řekl rovněž maďarský premiér. Dodal přitom, že jeho vláda je raději pro „Evropu národů“ než pro „Spojené státy evropské“.

Orbán potvrdil, že chce získaný silný mandát využít i k brzkému prosazení návrhu zákona zvaného Stop Sorosovi, jehož cílem je omezit migraci. Jde o součást premiérovy protiimigrační kampaně namířené proti americkému finančníkovi maďarského původu Georgi Sorosovi. Má postihnout především nevládní organizace, které s protiimigračními kroky vlády nesouhlasí. Zdanit se jim mají mají dary přicházející ze zahraničí, organizacím také hrozí zákaz činnosti.

Předseda vlády odmítl kritiku pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), že podmínky voleb nebyly rovné pro opozici, i když základní práva byla respektována. „Díky za příspěvek,“ poznamenal Orbán.