„Je to hrdina větších rozměrů, než byl Schindler,“ říká Eva Benatarová, kterou matka jako novorozence umístila společně s bratrem do jednoho z bezpečných domů v nacisty okupované Budapešti. Svými slovy odkazuje na německého průmyslníka Oskara Schindlera, kterému se podařilo za druhé světové války zachránit před jistou smrtí více než tisícovku Židů.
Po nacistické invazi do Maďarska, která vešla do dějin jako Operace Margarethe, se hlavní organizátor holokaustu a šéf jednotek SS Adolf Eichmann přestěhoval do Budapešti, a to za jediným účelem - zlikvidovat zhruba jeden milion Židů v rekordně krátkém čase.
Třiatřicetiletý Sanz Briz tou dobou sloužil na španělském velvyslanectví jako obchodní atašé.
V polovině roku 1944 se mu podařilo dosáhnout nejen povýšení, ale také se přidal ke skupině diplomatů, kteří se rozhodli zachránit maďarské Židy. Nacisté totiž jen několik týdnů po okupaci deportovali více než čtyři sta tisíc Židů do koncentračního tábora v Osvětimi. Ke španělskému spiknutí se přidal také švédský diplomat Raoul Wallenberg, jehož příběh je známější.
Wallenbergovi se dařilo vydávat ochranné pasy a zachránit desítky tisíc Židů. Později však zmizel, když ho při okupaci zajali Sověti. Briz se obrátit na svou vlast a informoval fašistickou vládu Francisca Franca o děsivé genocidě Židů. Ačkoli do Španělska zaslal zprávu dvou uprchlých vězňů Rudolfa Vrby a Alfreda Wetzlera o vyhlazovacích táborech, španělský režim jeho informace celé měsíce ignoroval kvůli válečné spolupráci s Hitlerem.
Briz vzal tedy právo do vlastních rukou a začal s falšováním konzulárních dokumentů, které udělovaly uprchlíkům občanství na základě španělského práva z roku 1924 zaměřeného na sefardské Židy, přestože v Maďarsku žili především Aškenázové. Své chráněnce ukrýval na ambasádě v Budapešti a místním úředníkům dával úplatky. Sám přitom riskoval odhalení a tedy i život.
„Podařilo se mi přimět maďarskou vládu, aby povolila ochranu 200 sefardských Židů ze strany Španělska. Potom jsem 200 jednotek změnil na 200 rodin. Tento počet jsem ještě mnohonásobně rozmnožil tím, že jsem nikoho nezapsal pod vyšším číslem, než je 200,“ napsal Briz ve své zprávě pro španělskou vládu v prosinci 1944.
Židé trpěli hladem i zimou, nejhorší byl strach z deportace
Rostoucí agrese nacistů a maďarských fašistů přiměla Brize k pronájmu jedenácti bytových domů, ve kterých postupně ubytoval pět tisíc lidí umístěných pod španělskou ochranu.
„V bytě nás žilo jednapadesát, a to ve dvou pokojích. Tísnili jsme se, měli jsme hlad, byla nám zima a všude byly blechy. Hygiena byla příšerná, všichni jsme používali jednu toaletu. Nejhorší byl ale strach z deportace,” popsal v roce 2013 svoje vzpomínky na úkryt v Maďarsku Jaime Vándor, který se po válce odstěhoval se svou rodinou do Barcelony.
Jak poznat Žida. Polsko pobouřil článek jak z dob nacistického Německa |
Také rodina Evy Bentarové byla jednou z těch, které Briz nakonec zachránil. Ačkoli její otec zemřel v roce 1945 při pochodu smrti, zbytku rodiny se podařilo utéct do Španělska, kde se usadila.
Briz opustil Budapešť v listopadu 1944 na výzvu svého nadřízeného v Madridu. Ten se obával odvety blížící se sovětské armády, která se utkala se Španěly na východní frontě. Briz pokračoval ve své diplomatické kariéře, frankistický protiizraelský režim mu však znemožnil převzetí čestného ocenění Spravedlivý mezi národy od památníku obětí a hrdinů holokaustu Jad Vašem.
K řadám spravedlivých se Briz nakonec připojil roku 1966. Ve Španělsku se však o jeho hrdinství za Frankovy éry nepsalo. „Nikdy jsem s ním o tomto tématu nemluvil. Musel velmi vytrpět, ale neřekl nám to,“ popisuje jeho syn Juan Carlos Sanz Briz. „Lidská práva stavěl nad zákony země a byl jedním z prvních diplomatů, kteří využili svoji imunitu k ochraně uprchlíků,“ dodává. Ángel Sanz Briz zemřel v roce 1980 v Římě.
ÁNGEL SANZ BRIZ (1910-1980)
— General Aranalde (@GAranalde) 27. února 2019
El Ángel de Budapest
Ángel nació en Zaragoza en 1910, estudió en las Escuelas Pías y luego estudió derecho, cuando finalizó, ingresó en la escuela diplomática terminando sus estudios poco antes de empezar la guerra civil. Cuando termino la guerra pic.twitter.com/0bXy6EQs1A