Aby parlament - vůbec poprvé - přijal doporučení podniknout kroky proti Orbánovi, potřeboval hlasy alespoň dvou třetin hlasujících poslanců, které dohromady musí představovat absolutní většinu, tedy nejméně 376 hlasů. Pro návrh zvedlo ruku 448 zákonodárců, 197 bylo proti a 48 se zdrželo.
Vláda v Budapešti reagovala prohlášením, že doporučení europarlamentu je vůči Maďarsku „malichernou pomstou“ politiků podporujících imigraci. Šéf maďarské diplomacie Petr Szijjártó rovněž řekl, že Budapešť bude hledat právní cestu, jak se proti rozhodnutí parlamentu postavit.
Premiér Orbán v úterý v parlamentu odmítl všechny výtky o porušování demokracie, právního státu a základních práv. Europoslanci podle něj chtějí potrestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty a že nejsou svolní svou vlast přeměnit v „zemi přistěhovalců“.
V rozpravě ale Orbán čelil výtkám z omezování nezávislosti soudů, svobody médií, občanské společnosti i z údajného zneužívání peněz z unijních fondů ve prospěch svých přátel.
Paříž rozhodnutí vítá, kritika zní od euroskeptiků
Teoreticky by sankční řízení proti Budapešti mohlo skončit až odebráním hlasovacích práv, pozorovatelé ale předpokládají, že tak daleko věci nezajdou. Postih totiž vyžaduje jednomyslný souhlas všech zbývajících členských států a Budapešť se může spolehnout na Polsko, které samo čelí řízení o právním státu.
O síle nevole nad Orbánovým počínáním nicméně svědčí, že k jeho kritikům se přidal i další tvrdý odpůrce migrace, rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Nelze dělat kompromisy s právním státem a demokracii,“ řekl Kurz rakouské televizi ohledně postoje pěti zástupců své strany v Evropském parlamentu.
Evropští lidovci, nejsilnější poslanecký klub v parlamentu, dali svým členům volnou ruku při hlasování. Členem klubu je i Orbánova strana Fidesz. Šéf lidovců Manfred Weber ohlásil, že bude hlasovat, aby EU prověřila stav demokracie v Maďarsku.
Rozhodnutí doporučit zahájení řízení proti Maďarsku přivítala Paříž, kritizují jej euroskeptičtí politici z Itálie, Nizozemska nebo Británie. „Francie vítá pozici Evropského parlamentu,“ citovala agentura AFP z prohlášení Elysejského paláce, který často kritizuje Orbánovu politiku. Podle Paříže hlasování ukázalo, že je stále možná jednota ohledně hodnot, které přesahují stranické rozdíly.
Britský europoslanec a hlasitý kritik Unie Nigel Farage napsal na twitter, že „autoritářské sevření EU se stalo ještě pevnějším“.
Jak hlasovali čeští europoslanci
Český poslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) se nakonec rozhodl hlasovat proti, i když původně předpokládal, že se zdrží. Ale neprošel žádný z návrhů zmírňující zprávu o situaci v Maďarsku, která je podle Svobody ve skutečnosti méně černobílá - a proto by se nemělo sahat po „atomové bombě“, jakou by v EU představovalo spuštění procedury podle článku sedm lisabonské smlouvy.
Proti hlasovali i Svobodovi kolegové u lidovců Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský, dále zástupci ODS Evžen Tošenovský a Jan Zahradil, Jiří Payne (Strana svobodných občanů), Jan Keller (za ČSSD), komunisté Jaromír Kohlíček, Kateřina Konečná a Jiří Maštálka.
„V Maďarsku jsem za poslední čtyři roky byl minimálně dvacetkrát a jednal jsem jak s opozicí, tak i s různými neziskovkami, novináři, diplomaty i občany. Mám proto důvod některým zahraničním interpretacím nevěřit a nepovažovat tamní situaci za nějaké závažné ohrožení demokracie,“ říká Zdechovský, podle kterého byla zpráva nizozemské europoslankyně Sargentini (Zelení), na jejímž základě se hlasovalo, velmi nevyvážená a obsahovala řadu nepodložených domněnek a omylů.
Pro doporučení hlasovali naopak členové klubu evropských liberálů, zvolení za ANO: Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Petr Ježek a Pavel Telička, jakož i Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí), poslanci za TOP 09 Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina a z řad socialistů Miroslav Poche.
Viktor Orbán se počtvrté celkově a potřetí v řadě stal maďarským premiérem v dubnu 2018:
