Všichni členové vlády jsou již na místech, jako poslední vstupuje ministryně obrany Vlasta Parkanová:
Dobrý den, prapore hvězd a pruhů, tak už ses rozvinul nad náma, dobrý den, prapore našich druhů, co jsme je vítali džípama. Dobrý den, radare, prostě welcome, tak jsme se konečně dočkali, dobrý den, radare, já ti tleskám...
Předseda vlády Mirek Topolánek s nenapodobitelnou bravurou vytrčuje prostředníček:
Tak jsme se, Vlastičko, sešli všichni, pro nás jsi navždycky jednička, teď nám však s reformou honem píchni, tlustá se vloudila chybička...
Gripeny ať rychle dolétají, lepší je bránit se radarem, provize zpátky ať rychle dají, sic skončí bilance nezdarem...
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas se úslužně hlásí:
Rád bych vám navrhl noveličku, která by změnila ústavu, v ní bych chtěl tadyhle pro Vlastičku zajistit místečko v ústavu.
Myslím tím místečko bez poplatků, za její veliké zásluhy, v rozpočtu nedojde k žádným zmatkům, vliv to mít nebude na dluhy.
Další místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík do toho vpadá:
Ač vlajce USA z hvězd a pruhů chybí srp z nádherné zeleně, přidám se ke chvále tady druhů, jako vždy s rozmyslem, cíleně.
Khaki též zeleň je výjimečná, džípy a usárny dosvědčí... Doufám, že Vlasta mi bude vděčná, uzná, že frajer jsem největší.
Zato ministr financí Miroslav Kalousek vrtí hlavou:
Chce to jen, Vlastičko, dotáhnutí, mysli též na vlast a rozpočet, sama přec cítíš to velké pnutí, stejně jak každičký, kdo ho čet...
Nazpívej písničku na cédéčko, prodávej písničku po barech, nejsi přec ve zpěvu žádné béčko, vždyť tvůj zpěv doslova bere dech...
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg pak povstává, líbá ministryni Parkanové ruku a praví se svým nenapodobitelným přízvukem:
Vzpomněl jsem, Vlastičko, na Rakousko, zabralo by to jen chviličku, to by jim mohlo být pěkně ouzko, z hrozby, že zapěješ písničku.
Blokády zmizejí ve chviličce, Temelín vezmou zas na milost, máme zbraň úspěšnou ve Vlastičce, z protestů bude hned minulost.
