Cokoli, co bylo vyřčeno ve spojitosti s loňskými arabskými revolucemi a nepokoji, se neobešlo bez neustále omílaného konstatování, že za arabskou opozicí stojí nová síla - sociální sítě. Vliv Twitteru a Facebooku na úspěch arabského jara je nepopiratelný, je však revoluční?
Když roku 1517 čtyřiatřicetiletý německý kněz Martin Luther přibil na vrata wittenberského kostela (ať už to bereme obrazně nebo doslova) svých 95 tezí, netušila Evropa, jak zásadně ji toto dílko změní. Luther svým neotřelým přístupem a poukázáním na základní a do očí bijící nešvary tehdejší katolické církve zažehl doslova revoluci. Ta vyústila v rozkol církve a ovlivnila smýšlení lidí i států na dalších několik století.
Luther přitom nebyl zdaleka první, kdo se o něco takového pokusil. To, že jeho myšlenky měly větší dopad, neznamenalo, že by byl lepší než Hus či Viklef o více než století dříve. Nešlo totiž jen o myšlenky, ale o způsob jejich šíření, jak připomíná britský Economist.
Networked publicTeoretici dnešních internetových sociálních sítí, tzv. nových médií, odlišují pojem "publikum" od slova "propojená veřejnost". Běžné kázání v kostele má stejně jako divadelní hra své publikum. To zhlédne své představení a odchází domů. Informace se k němu dostanou závisle na čase a místě konání. Oproti tomu propojená veřejnost funguje poměrně nezávisle na čase a prostoru. |
Martinu Lutherovi a jeho stoupencům hrála do ruky moderní doba. Mohli využít výhod čerstvého, ale už zavedeného knihtisku, pomocí kterého šířili své několikastránkové pamflety napříč vzdělanou Evropou.
Knihtisk a funkce Sdílet
Knihtisk má s internetem leccos společného - to, že jste na něj připojeni, ještě neznamená, že si vaše myšlenky někdo přečte. Potřebujete sociální síť. A Lutherovým Facebookem se stal zástup loajálních anonymních vzdělanců, kteří získané pamflety ochotně sdíleli, tiskli a šířili dál. Tuto činnost dnes velmi snadno obstará jediné stisknutí tlačítka Sdílet.
Poté, co se Lutherových 95 tezí rychle rozšířilo napříč vzdělanou wittenberskou vrstvou, reformátor pochopil sílu doby. Svá další pojednání už nenapsal v latině, ale využil co nejsrozumitelnější němčinu, aby oslovil širokou základnu všech německy mluvících zemí.
Jeho myšlenky putovaly celou západní Evropou závratně rychle a hlavně zadarmo. Pamflety se staly pružnějším médiem než těžké knihy náročné na výrobu či lokálně omezená kázání.
YouTube pro 16. století
Proces reformace, který otřásl tehdejším uspořádáním společnosti a měl ovlivnit dějiny celé západní civilizace, mohl začít. Lutherovi odpůrci si samozřejmě nenechali nový způsob šíření informací ujít a využili "konkurenční síť" na obranu stávajících poměrů. Evropu tak zaplavily tisíce volně šiřitelných pamfletů, o kterých lidé debatovali v hospodách a na městských ryncích obdobně, jako to dnes dělají čtenáři v diskusích pod články a statusy na Facebooku.
Jako zajímavost na závěr Economist dodává, že názorový souboj té doby doplňovaly i pikantní verše, písně a dřevěné rytiny, které parodovaly tu či onu stranu církevního konfliktu. I tehdejší sociální síť tedy byla "multimediální", tak jako se dnes doplňují Facebook a YouTube.
