Bývalý obchodní zástupce pojišťovny a hokejový trenér z Přerova Jaroslav Pecha se po dopadení choval netypicky.
Přiznal se i k loupežím, které mu policie neměla jak dokázat. V letech 2002 a 2004 přepadal sázkové kanceláře v Ostravě, Brně, Kopřivnici, Vysokém Mýtu, Olomouci, Hranicích na Moravě a v dalších městech.
"Přiznání obžalovaného je podstatný důkaz. Jinak proti němu moc důkazů není, někde pachové stopy, v jednom případě otisky. Nepoznala ho ani jedna z přepadených žen, protože si vždy kryl obličej," uvedla předsedkyně senátu Lenka Čechová.
Dodala, že jednou, když neměl šátek ani šál, držel si před obličejem alespoň papír. Snažil se také změnit hlas a přízvuk.
Pětatřicetiletý Pecha byl úspěšný a bezúhonný člověk, dokud nepropadl hracím automatům. "Měl slušný příjem, ale nestačilo mu to kvůli hraní na automatech. Když neměl na zaplacení leasingu na auto, nechal se inspirovat reportáží v televizi o maskovaném lupiči," líčila soudkyně.
Na internetu vyhledal sázkové kanceláře, vytiskl si i mapy měst. Někdy až dva dny vytipovanou sázkovou kancelář sledoval, aby věděl, jak to tam chodí. Vybíral si kanceláře, v nichž pracovaly ženy, které tam bývaly samy.
Poprvé si na zastrašení zaměstnankyně sázkové kanceláře Maxitip v Ostravě koupil startovací pistoli. "Zapomněl ji ale na místě činu. Pak si koupil plynovou pistoli," uvedla soudkyně.
Pecha vždy pohrozil ženě zbraní, donutil ji k otevření pokladny a trezoru, vzal peníze a utekl. Poprvé si odnesl třicet dva tisíc. Intervaly mezi jednotlivými přepadeními se zkracovaly. Pouze dvakrát utekl s prázdnou, když žena spustila alarm a začala křičet.
"Nikdy žádné z obětí neublížil, ale byl stále agresivnější. Do jedné z nich strčil, jindy přiměl ženu, aby si lehla na zem, další tahal za cop," popisovala Čechová.
Rozsudek není pravomocný. Pecha si ponechal lhůtu na rozmyšlenou, zda se odvolá.
