O tom, že režim prezidenta Alexandra Lukašenka získal od Poláků údaje o účtech sedmnácti běloruských občanů, informovala běloruská nevládní agentura BelaPAN s odvoláním na disidentské zdroje. Polská oficiální místa informaci potvrdila.
Podle polského ministerstva zahraničí běloruské úřady zneužily mezinárodní smluvní systém o finančních převodech k postihu disidentů. Od Polska a od některých dalších států Evropské unie si vyžádaly finanční údaje, z nichž prý nebylo zřejmé, že se týkají disidentů.
Tak Minsk získal informace o Bjaljackém, které zřejmě později vedly k jeho zatčení. Šéf nejsilnější běloruské nevládní občanské skupiny Vjasna byl obviněn z daňových úniků a od minulého týdne je ve vazbě.
Skandál hrozí i dalším zemím
Obdobný skandál už dříve zasáhl Litvu. Média ve Vilniusu informovala, že dokumentaci o finančních operacích Bjaljackého vydaly Minsku také litevské finanční instituce. Postup úředníků rozzuřil litevskou prezidentku Daliu Grybauskaiteovou, která za skandál činí odpovědného ministra spravedlnosti.
Podle běloruského opozičního serveru Naviny.by nelze vyloučit, že se skandál rozšíří i na některé další evropské státy, které se angažují v podpoře běloruského disentu.
"Přes mechanismy dohod o právní pomoci se Bělorusové mohli dostat i k údajům z jiných evropských zemí, které jsou přátelsky nakloněny běloruské opozici. Mohlo by například jít o Česko, Estonsko nebo Ukrajinu," napsal server.
Mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Vít Kolář to ale odmítá. "Nám se to nestalo, hlídáme to. Ministerstvo financí se koordinuje s ministerstvem zahraničí tak, aby se nevydávaly údaje, které my považujeme za citlivé právě z politických důvodů," řekl iDNES.cz Kolář.
