O stvrzení neobvyklého normativního aktu v neděli informovala tisková služba prezidenta.
Dokument stanoví, že „v případě smrti hlavy státu v důsledku atentátu, spáchání teroristického činu, vnější agrese nebo jiných násilných činů jednají všechny státní orgány a jejich úředníci v souladu s rozhodnutími Bezpečnostní rady, které předsedá premiér“, sdělila podle agentury TASS tisková služba prezidentské kanceláře.
Dekret rovněž počítá s tím, že v případě takových událostí bude v zemi vyhlášen výjimečný nebo válečný stav. Bezpečnostní rada přitom schválí nezbytná opatření, která „budou povinni respektovat všichni“.
Pokusy o státní převrat
Doposud platilo, že pokud by úřad hlavy státu v Bělorusku nikdo nevykonával nebo pokud by prezident nebyl schopen plnit své povinnosti, byla by moc přenesena na předsedu vlády, dokud nesloží přísahu nový prezident.
Lukašenko o přípravě dekretu o změně v předání moci informoval 24. dubna. Řekl přitom, že nutnost schválení tohoto dokumentu souvisí s „pokusy o destabilizaci situace v zemi, s přípravou státního převratu a atentátu na prezidenta“.
Demonstrace v Bělorusku |
Předtím o víkendu Lukašenko tvrdil, že byl zmařen pokus o převrat v Bělorusku. Spiklenci ho prý chtěli zavraždit, unést členy jeho rodiny a vypnout elektrickou soustavu v zemi. Lukašenko v této souvislosti hovořil o amerických zpravodajských službách, důkazy však neměl žádné.
Lukašenko se sešel s Putinem. Naše suverenita je v ohrožení, tvrdí opozice |
Ruská bezpečnostní služba FSB v této souvislosti oznámila, že zadržela v Rusku dva běloruské občany kvůli údajnému pokusu o puč a atentát na Lukašenka. Bělorusko obvinilo čtyři lidi ze spiknutí s cílem uchopit moc v zemi.
Po loňský prezidentských volbách vypukly v Bělorusku nebývale velké protivládní protesty kvůli podezření, že opětovné vítězství Lukašenka bylo zmanipulované. Policie proti demonstracím tvrdě zasahovala a zatkla přes 34 000 lidí. Protesty, kterých se zpočátku účastnily statisíce lidí, posléze zeslábly. Opozice se je snaží obnovit.
23. září 2020 |
