Jak pandemie covid-19 ovlivnila fungování německého letectva?
Dokázali jsme pokračovat ve všech operacích týkajících se probíhajících misí. Zatímco některá cvičení jsme museli zmenšit, všechny závazky v rámci NATO jsme dodrželi. Rovněž jsme ve velké míře zajišťovali lékařské evakuační lety na podporu koaličních partnerů.
Obzvláště významná byla cvičení Nadnárodní letecké skupiny (MAG) „TACDAYS“ společně s našimi evropskými partnery (v únoru 2020 s českými vzdušnými silami) a cvičení „BLUE WINGS“ s izraelským letectvem, která podtrhla nejen schopnosti německých vzdušných sil, ale i všech ostatních zúčastněných zemí pokračovat i přes šíření koronaviru v provozu na vysoké odborné úrovni.
Německo je tradiční účastník Dnů NATO v Ostravě, které se před pár týdny konaly bez návštěvníků. Jakou váhu jim přikládáte a co říkáte na to, že se podařilo uskutečnit živou leteckou show, když prakticky po celém světě byly kvůli pandemii všechny zrušeny?
Dny NATO symbolizují silné partnerství mezi členskými státy Aliance. Letos slavíme 20. výročí Dnů NATO a také 15 let letounů Gripen v českých vzdušných silách. Je to výjimečný okamžik nejen k oslavě Aliance a jejích úspěchů, ale také k poděkování všem, kteří ohromně pomohli při zvládání pandemie covid-19.
Ingo Gerhartz Od května 2018 v hodnosti generálporučíka zastává funkci generálního inspektora Luftwaffe, který je zároveň velitelem německých vzdušných sil. Je podřízen přímo federální ministryni obrany. Čtyřiapadesátiletý Gerhartz slouží u letectva 35 let. Velel například průzkumným misím s letouny Tornado na severu Afghánistánu. Absolvoval několik pilotních kurzů v USA. Létal se stroji T-38, F-4F Phantom II i letouny MiG-29, které německé Vzdušné síly získaly po rozpadu Sovětského svazu a sjednocení Německa. Podílel se na zavádění nejmodernějších strojů Eurofighter. |
Z mého pohledu jsem nesmírně rád, že jsem mohl osobně pozdravit ty, kteří pomohli České republice překonat tuto náročnou a těžkou dobu. A právě změna letošního zaměření (Dnů NATO) na ty, kteří pomáhali, odráží klíčový princip vzdušných sil, tedy že „flexibilita je klíčem ke vzdušné převaze“.
Společně s dalšími zeměmi, včetně Česka, se podílíte na programu pořízení flotily létajících tankerů pro doplňování paliva za letu. Jak důležitý je to projekt?
Nadnárodní jednotka s víceúčelovými tankovacími a transportními letouny (MMU) má velký význam pro všechny zúčastněné země i pro NATO jako takové. Česká republika se připojila nedávno a nyní je už plně integrovaným partnerem, což umožňuje jednotce fungovat efektivněji. Proto je česká účast velmi ceněna a prokazuje schopnosti evropského společenství v oblasti doplňování paliva za letu.
Existují i další téměř zapomenuté schopnosti, ke kterým se spojenci od konce studené války opět vracejí - například námořní letecký průzkum. Chybí podle vás v současnosti Evropanům dostatečná kapacita pro námořní průzkum a protiponorkové letouny?
Ačkoli jsou tyto speciální role úkolem německého námořnictva, můžu ujistit, že právě nyní Spolková republika nejen zvyšuje své úsilí o udržení současných schopností v oblasti průzkumu, ale také navyšuje schopnosti německých vzdušných sil v této oblasti.
Současné plány pro pořízení budoucích letounů německého letectva počítají s multioperačními schopnostmi, což je například radioelektronický boj a vybavením pro získávání zpravodajských informací. To nám umožní zmírnit případné nedostatky.
Německo čeká také výběr nových letounů za dosluhující stroje Tornado, na těch jste létal?
Ano, létal a mohu říci, že i přes vysoký věk flotily je Tornado stále velmi spolehlivý a schopný stroj. Létal jsem také s letounem MiG-29 a stále pilotuji současný Eurofighter, který je v tuto chvíli na špici evropských stíhaček a velmi respektovaným strojem po celém světě.
Nahrazením některých strojů Tornado nejnovější generací letounu Eurofighter bude německé letectvo schopné udržet současnou úroveň ambicí ohledně leteckého průzkumu a také učinit velký krok vpřed s novými technologickými vlastnostmi.
Znáte už časový plán? Jde především o schopnost nést jaderné zbraně z odstrašujícího arzenálu.
Itálie a Spojené království již utlumily provoz svých flotil letounů Tornado. Německé letectvo prozatím bude i nadále využívat stroj jako jediný operátor. To samozřejmě z dlouhodobého hlediska představuje výzvy, pokud jde o dostupnost náhradních dílů a náklady. Ministerstvo obrany připravilo komplexní návrh, jak stroje Tornado nahradit.
V závislosti na politickém rozhodnutí očekáváme, že silnou náhradu umožňující německým vzdušným silám dodržet své závazky dostaneme včas. Rok 2030 je pro mě červenou čarou, kdy musíme mít náhradu.
Flotila létajících benzinek NATO startuje. Platí je i Češi |
Německý průmysl také pracuje na projektu nového stíhače další generace?
Německo, Francie a Španělsko v současné době pracují na projektu Future Combat Air System (FCAS), který bude zahrnovat také stíhačku 6. generace. Musíme na něj ale pohlížet jako na jeden ze systémů v oblasti vzdušných sil nové generace. Projekt FCAS umožní Německu, Francii a Španělsku brzy vstoupit na pole zbraňových systémů šesté generace tak, že získají na míru ušitou odpověď na budoucí hrozby.
Nedávno jste přebrali ochranu vzdušného prostoru tří pobaltských republik. Incidentů a startů k němým nekomunikujícím ruským vojenským letounům přibývá. Jaká je situace?
NATO Air Policing v Pobaltí je mírová mise, jejímž cílem je zachovat bezpečnost vzdušného prostoru Aliance. Je to v souladu s úsilím NATO prokázat soudržnost a zároveň silným závazkem Aliance bránit své hranice.
Společně s posílenou předsunutou vojenskou přítomností (Forward Presence NATO) v oblasti zaručuje integritu pobaltských států a území NATO a signalizuje připravenost spojenců se v případě útoku bránit. A německé letectvo pravidelně přispívá k těmto snahám svými kontingenty se stroji Eurofighter.
Diskuze o jaderných zbraních v NěmeckuAmerické jaderné zbraně v Německu jsou součástí alianční strategie odstrašení především vůči Rusku. V rámci takzvané doktríny „jaderného sdílení“ mají Spojené státy v Německu, Belgii, Nizozemsku a Itálii v současné době rozmístěno přibližně 150 jaderných pum s označením B61, které mají být v případě jaderné války neseny letadly zmíněných zemí. V německém případě jde o stárnoucí letadla Tornado, která čeká vyřazení. Stroj Panavia Tornado je výsledkem britsko-německého programu z přelomu 60. a 70. let, do výzbroje se dostal v roce 1979 a Německo nyní vlastní zhruba 115 kusů. Původně byl letoun konstruován jako stíhací bombardér pro průniky v malé výšce a v této roli patřil na světovou špičku. Později vznikla také verze pro elektronický boj a přepadový stíhač protivzdušné obrany. Ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauer navrhla jejich nahrazení letouny F/A-18 americké výroby. Podle sociálních demokratů SPD však jaderné zbraně nepřispívají k německé bezpečnosti a požadují jejich úplné stažení. Předpokládá se, že budoucnost jaderných zbraní na německém území se nejspíše stane jedním z témat voleb v roce 2021. |
