„Dnes (ve středu, pozn. red.) budu chtít návrh vložit do systému Sněmovny tak, aby byl v rámci nouzového stavu projednán ve zrychleném řízení,“ uvedl pro MF DNES Volný. Dodal, že do politiky vstupoval jako řadový občan a financování mu už tehdy bylo trnem v oku.
Volný je bývalý člen hnutí Svobody a přímé demokracie, stejně jako spolunavrhovatelé Nevludová a Bojko. Podle nich je sice dobře, že si politici zmrazili platy, nicméně to považují jen za líbivé gesto, které do státního rozpočtu nebude mít dopad, protože se jedná řádově o miliony.
Při zmrazení financování stran by ročně šlo o uspoření asi 1,4 miliardy ze státního rozpočtu. Trojice chce, aby se tyto prostředky přesunuly k nejdrobnějším podnikatelům a živnostníkům, kteří ještě od státu pomoc nedostali, ani o ni moc nežádají.
„Financování politických stran je dnes už přežitý institut, politici by si měli sáhnout do svědomí a na náš návrh to zrušit,“ míní Volný. Společně s Nevludovou a Bojkem by chtěli zmrazení zavést na dobu, než se situace kolem pandemie koronaviru v Česku uklidní.
Za poslance a senátora 900 korun, za hlas 100 korun
Financování politických stran je jedním z nejdůležitějších aspektů nutných pro jejich fungování. Hospodaření je regulováno zákonem o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Státní příspěvky jsou politickým uskupením vypláceny ze státního rozpočtu buďto jednorázově, nebo pravidelně každý rok. Jejich výše závisí na úspěšnosti ve volbách.
Poslanci zmrazili své vlastní platy. To gesto je důležité, řekl Ferjenčík |
Například politická strana, která ve volbách do Poslanecké sněmovny získá alespoň 1,5 procent hlasů, dostane 100 Kč za každý hlas. Stálý příspěvek, který činí ročně 6 milionů korun, pak dále získají ty strany a hnutí, které získaly v posledních volbách do Sněmovny 3 procenta hlasů.
Za každou další započatou desetinu procenta hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200 tisíc korun. Pokud obdrží více než pět procent hlasů, příspěvek se nezvyšuje a zůstává na 10 milionech korun.
Politická uskupení také získávají příspěvek na mandát – poslance nebo senátora. Ten činí ročně 900 tisíc korun. Na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy pak ročně dosahuje 250 tisíc korun. Díky uplynulým krajským volbám si politické strany přišly na více než 168 milionů korun.
Poslanci si již schválili zmrazení platů
Poslanci kvůli koronavirové krizi schválili zmrazení svých platů i platů ústavních činitelů koncem listopadu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová podpořila přijetí návrhu Pirátů. Zároveň po dohodě vládní koalice a Pirátů šéf klubu ČSSD Jan Chvojka navrhl, aby se od roku 2022 nově plat politiků odvíjel od průměrné mzdy v národním hospodářství. To podpoří také ODS.
Šéf SPD Tomio Okamura připomněl, že zmrazení platů politiků navrhoval již před dvěma lety a že v tom jeho SPD zůstala osamocena.
Základní měsíční plat poslance a senátora v příštím roce zůstane 90 800 korun. Základní plat prezidenta bude nadále 302 700 korun hrubého a premiéra 243 800 korun.
Poslanci zmrazili své vlastní platy:
