Tohle zamaskované stanové městečko uprostřed lesů vojenského prostoru Libavá zdálky vypadá jako podivně zelená pahorkatina. Je však prošpikováno nejmodernější elektronikou.
Sem se sbíhají linky zpravodajských informací, snímky skrytých průzkumníků, proudy dat z bezpilotních strojů, speciálních vozidel i sledovacích systémů. Tady je experti vyhodnocují a skládají do mozaiky digitálního obrazu bojiště, aby se velitelé v boji mohli správně rozhodnout.
53. pluk průzkumu a elektronického bojeNese název „generála Heliodora Píky“. Je složen ze čtyř hlavních částí - velitelství a štábu (Opava), Centra ISR (Opava), 102. průzkumného praporu (Prostějov) a 532. praporu elektronického boje (Opava). Pluk je vyzbrojen především technikou pro sledování, zachycování a analýzu radiových a elektronických signálů. Jeho hlavním úkolem je zajišťovat schopnosti zpravodajství, průzkumu, pozorování a elektronického boje. Zpravodajské informace sloužící pro rozhodovací proces velitelů bojových jednotek získává díky využití průzkumných jednotek, získávání a shromažďování informací, vícezdrojovým analýzám, vedením databází. Průzkumná činnost, pozorování a elektronický boj zahrnuje použití širokého spektra průzkumných sil a prostředků včetně bezpilotních letounů, bojového průzkumu vedeného z obrněné techniky nebo průzkumnými skupinami vysazenými na padácích i zpravodajství z lidských zdrojů na taktické úrovni. Mottem pluku je: "SCIENS VINCIT – KDO ZNÁ, VÍTĚZÍ" |
Žiletkový drát a ozbrojené hlídky okolo. Dovnitř se nikdo nepovolaný nedostane. Všechno uvnitř je tajné. Mobilní zpravodajské středisko speciální jednotky ISR (Intelligence, Surveillance, Reconnaissance) 53. pluku průzkumu a elektronického boje.
Ne nadarmo má tahle jednotka ve znaku netopýra. Jsou to lovci signálů, lovci duchů. Dokáží zachytit i vysledovat prakticky jakékoliv elektronické zařízení a taky proti němu účinně zakročit. Umí nepozorovaně operovat v týlu protivníka. Jejich základní pravidlo je jasné - vidět a nebýt viděn.
„Proč lovci duchů? Je to z historie. Dříve jsme skutečně jen chytali ty neviditelné vlny a signály, vlastně duchy. Se zařazením průzkumného praporu, který disponuje dalšími schopnosti získávání informací, se to sice změnilo, ale držíme se tradice,“ řekl velitel pluku Josef Havlík.
Na Libavé už druhý týden během rozsáhlých manévrů příznačně pojmenovaných „Ghost Hunters“ jeho muži procvičují, jak „ulovit“ nepřítele. Od malých skupinek ozbrojených guerill, přes pěší jednotky, vozidla a obrněnou techniku až po vrtulníky a letouny.
Lovci duchů v akci. Cvičení „Ghost Hunters“ na Libavé
Moderní technika i klasické pozorování
„Jde o získávání zpravodajských informací a provádění průzkumu jak za pomoci vycvičených vojáků-průzkumníků, tak moderní techniky,“ konstatoval mluvčí pluku Petr Šiler.
Cvičení, do kterého se zapojilo šest stovek vojáků a sedmdesát kusů techniky, má prověřit funkčnost jednotky ISR, ale také techniku, kterou má k dispozici. Včetně novinek, které armáda pro elektronický boj pořizuje.
Na cvičení tak vojáci testují například zatím jediné speciální vozidlo na podvozku Iveco vybavené zařízením, které umí „cizí“ techniku nejen vysledovat, ale získat o ní i všechny potřebné informace.
Fotografie    |
Nejde však jen o špičkové přístroje. Nezastupitelnou roli hraje právě i „živá síla“ v podobě průzkumníků 102. praporu z Prostějova, kteří po jednotku patří. Detaily, které o nepříteli dodají z přímého pozorování se spolu se získanými daty o pohybu, jeho vybavení a technice schází ve zpravodajském středisku, které je vyhodnotí a předá velitelům bojových jednotek. A ti zakročí.
Jako v jednom z právě skončených cvičných scénářů, kdy skupinka ozbrojenců unesla generála místní armády. Informace jednoho z průzkumných týmů dostala zásahová jednotka policie a narychlo přijela rukojmí vysvobodit.
„Zdroje průzkumu a informací se centralizují tak, aby velitel měl vícezdrojovou komplexní informaci,“ konstatoval velitel Havlík. V dnešní době pokročilých technologií je totiž podle něj důležité, aby velitel nebyl zahlcen obrovským množstvím dílčích informací, například o každém vozidle, které se dostalo do nějaké zájmové zóny.
Lovci duchů v akci. Mobilní zpravodajské středisko speciální jednotky ISR (Intelligence, Surveillance, Reconnaissance) 53. pluku průzkumu a elektronického boje
„Informace se musí u jednotky ISR vyhodnotit a veliteli je předána informace, kterou chce vědět, tedy že na daném území dochází třeba k přeskupování sil protivníka a že se chystá útočná operace,“ vysvětlil.
Systému se mají podřídit další nákupy
Nad oblastí právě nalétává bitevník L-159 Alca. Středisko o něm ví už dlouho. Opodál stojí totiž jedna z částí pasivního sledovacího systému Věra a ta, aniž by byla sama odhalena, letoun sleduje už pár set kilometrů. Jednotka během cvičení pracuje nepřetržitě. Čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu.
Na letoun je už připraven také rušič, který umí detekovat a rušit například komunikaci pilota s leteckým návodčím, který by měl stroj navést na cíl ke zničení. „Zbytečně se neprozrazujeme, ale jakmile se letoun dostane ke konečné fázi, tak pilotovi do uší místo koordinátů od návodčího pro úder pustíme klidně třeba velmi nepříjemné hvízdání nebo výsměšnou melodii,“ řekl jeden z operátorů.
Na cvičení si jednotka ISR půjčuje na Libavou pro „svůj lov“ další útvary české armády. Od letců, přes výsadkáře sil rychlého nasazení až po jednotky mechanizované brigády. Ve skutečné operaci či misi by však působila po jejich boku zajišťovala jim informační servis.
Středisko či jednotka ISR se nestále rozvíjí. Na moderním bojišti bude totiž stále důležitější. Podle zástupce náčelníka generálního štábu Františka Malenínského je totiž dnes součástí celého velení a řízení české armády asi 190 nejrůznějších dílčích systémů. Právě ty se snaží jednotka ISR spojit v jeden celek.
„Cílem je jednotný systém, přehledný obraz digitálního bojiště, aby velitel dostal v reálném čase a prostoru potřebné zpracované relevantní informace od zpravodajců, průzkumu, ze senzorů, bezpilotních prostředků,“ konstatoval Malenínský.
S takovou vizí se zároveň podle jeho slov už musí počítat v budoucnu i při nákupu nové techniky a vybavení. Nové vrtulníky, obrněnce a další už musí být schopné do jednotného systému napojit. „Dodavatelé už musejí od nás dostat jasné specifikace, frekvence, rozhraní, abychom nekupovali drahé hračky, které nelze připojit,“ nastínil generál Malenínsky.
