Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Losos se vrátil po padesáti letech

  14:23aktualizováno  14:23
Osmdesáticentimetrové lososy vytáhli rybáři minulý týden ze severočeské říčky Kamenice v Hřensku. Držet v ruce tuto královskou rybu se nepodařilo celé generaci jejich předchůdců. Lososi byli v českých řekách spatřeni naposled před padesáti lety. Podaří se jejich návrat?

Na tuto chvíli čekali rybáři a ochránci přírody čtyři roky. Na projektu Losos se od roku 1998 podílí Český rybářský svaz, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a ministerstvo životního prostředí.

Ústečtí rybáři zkusili znovu vysadit mladé lososy v severočeských řekách - v řece Ploučnici, Kamenici a Ohři. Do přítoků Labe putovalo již osm set tisíc plůdků lososa. Mnohasetkilometrovou cestu k moři a zpátky přežilo zřejmě jen několik desítek ryb. Je to málo, ale je to nadějné. V Německu, kde s pokusem o vrácení lososa začali o čtyři roky dříve, už se objevily stovky těchto ryb.

Moře a řeka
Losos obecný neboli atlantský a u nás nazývaný též losos labský (podle řeky, kudy k nám připlouval) obývá pobřežní pásma severní části Atlantského oceánu. V mořích a v slabě slaných vodách při ústí řek však lososi pouze vyrůstají a dospívají. Jejich vlastním domovem jsou horní toky řek. Tady se lososi vytírají, tady se jejich potěr vykulí z jiker a vyrůstá v mladé lososy (v Čechách se jim říká strdlice, místům rozmnožování trdliště.)

Po ročním i delším pobytu v rodné řece se mladé ryby vydávají do moře. Tato cesta se jim vyplatí - moře je oproti řekám prostřeným stolem. Vydatně se zde živí lovem ryb, rychle rostou a připravují se tak na nejdůležitější úkol - rozmnožení.

Poutník a skokan
Po čtyřech až pěti letech života lososi dospějí. Jsou připraveni na svoji první svatební cestu - návrat do rodných řek. Při této cestě proti proudu řek tito obdivuhodní tvorové překonávají vzdálenosti stovky kilometrů, vodopády, jezy.

Daleká svatební cesta lososů má svůj hluboký smysl - prudká a okysličená voda čistých horských řek s písčitým dnem je tím nejlepším místem pro narození potomstva, nehrozí tu nebezpečí v podobě štik, úhořů, sumců a jiných dravých ryb a je to místo bohaté na potravu.

Cestu domů, do rodných řek lososi nacházejí neomylně podle polohy Slunce, zemského magnetismu a podle čichu. Vůni rodné řeky lososům přináší do moře jarní tání.

Jarní sněhová voda přitékala v případě českých lososů do moře Labem. Jakmile lososi ucítili její vůni, vydávali se v početných hejnech proti proudu Labe. Do Kamenice, ale v minulosti, tedy ještě ve třicátých letech, běžně také do Orlice a také až do daleké Otavy a Vltavy.

Jiří Andreska ve své knize Lesk a sláva českého rybářství připomíná, že poslední lososi byli na Labi uloveni v roce 1947 pod Střekovem a v roce 1948 v Lovosicích. Ještě v roce 1953 chytil sušický rybář v Otavě strdlici. Posledního českého lososa.

Jezy a lov
Jako důvod vymizení lososa se většinou uvádí, že v důsledku znečištění a výstavby přehrad zanikla většina tradičních trdlišť. O lososy ostatně přišla většina evropských řek.

"Nikdo nechce moc slyšet, že česká lososí populace zanikla také kvůli nadměrnému lovu a konzumaci," dodává však Jan Andreska z katedry biologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (syn uznávaného biologa a historika Jiřího).

Lososi na svých dalekých cestách domů nepřijímali potravu, proto se také nedali chytit na udice. (To platí pouze o lososech z našich řek, kteří musí urazit několik set kilometrů. Na krátkých lososích řekách Británie a Skandinávie tyto ryby žerou, a tudíž je rybáři s úspěchem chytají na háček.) "Dlouhá svatební cesta se pomalu, ale jistě stávala lososům osudnou. Na území, kam je to neodolatelně táhlo, je čekalo stále víc rybářů. Jan Andreska připomíná: "Lososi museli cestou proplout více než třemi sty revíry, kde na ně čekali rybáři se svými sítěmi, vršemi a lososnicemi. Výstavba jezů (začala již ve 13. století) chytání lososů velice usnadnila. Jezy ještě neznemožnily lososům návrat domů a cestu do moře. Byly na nich vorové propusti, kudy lososi táhli. Kde bylo třeba, tam skákali na dolní práh jezu, kde to bylo jen trochu možné, jez přeskočili, propluli proti proudu vody a měli vyhráno. Jejich skoky byly mohutné, až do čtyřmetrové výšky. Konec lososím cestám znamenala výstavba přehrad. V době, kdy se stavěly, však na tom byly lososí populace už velmi bídně.

Přehrady a špína
"Losos byl první rybou, která se dostala do závažného konfliktu s lidskou civilizací," připomíná Jan Andreska a dodává: "O jejich hájení se rozumní lidé pokoušeli již koncem 19. století."

Již v roce 1900 proto psal přírodovědec Antonín Frič (který se již tehdy snažil o zakládání umělých lososích líhní a o umělé vysazování plůdků do našich řek) článek do Vesmíru s názvem Losos český na vymření.

"Celá historie lososa se však nese především ve znamení sobeckých zájmů. Žádný chov a ochrana, jen lov," říká zoolog Andreska. Na první pohled je definitivní příčina vymizení českých lososů jasná: v roce 1934 byl uveden na Labi do provozu střekovský jez, který má charakter přehrady a postavil se lososům do cesty jako nepřekonatelná betonová překážka.

V době, kdy se projektovala velká vodní díla, jako vltavská kaskáda, už však bylo lososů kvůli masivnímu rybolovu stejně tak málo, že se s nimi vlastně vůbec nepočítalo. Od stavby rybích přechodů se zcela upustilo. "I kdyby se podařilo vyřešit všechny problémy vodních staveb a podařilo se prosadit hájení ryb, neuchránilo by lososy nic před postupujícím znečištěním," připomíná neblahou minulost Jan Andreska.

"Stejně jako zcela vyhynula populace slavných rýnských lososů, zanikly populace lososů na Odře, Visle. Kdyby se toho dožil labský losos, nečekal by jej jiný osud," říká.

České lososy nevyhubily špinavé řeky. Fatální znečištění řek za komunistické éry, zejména od padesátých let, už se s živými lososy nepotkalo. Nicméně bylo tak devastující, že návrat lososů byl absolutně vyloučený.

Přechody a návrat
Znečištění evropských řek začalo polevovat. Bylo tomu tak i na Temži a Rýně. Postupně se podařilo, že se do obou řek, kde lososi rovněž vyhynuli, se lososí populace vrátily, v Británii se zrodila i myšlenka rybích přechodů.

"Ukázalo se, že do znovu čistých řek lze lososy vrátit. Pak už byla jen otázka času, kdy se to zkusí i v Čechách," vzpomíná Jan Andreska a dodává: "Listopad 89 odpověď na tuto otázku velice urychlil. Začalo se dbát o čistotu řek, návrat lososa začal být aktuální."

Celé záležitosti se logicky ujal rybářský svaz. Poprvé lososy zkusmo vysadil do první říčky za hranicemi - Tiché Kamenice. Rybám tu nehrozilo setkání s obávaným střekovským jezem. Násadu lososa atlantského získali čeští rybáři ve Švédsku. Rybí jikry se odsud převážejí do německých líhní a rybáři vysazují tři čtyři milimetry velký plůdek. Souběžně se snahami o obnovení lososí populace se začaly znovu stavět na jezech i rybí přechody.

Před kolaudací stojí i nejdůležitější přechod, přesmyk na střekovském zdymadle v Ústí nad Labem. Od roku 1998 vysazují pravidelně plůdek lososa atlantského i žatečtí rybáři do Liboce. Tam zatím tahu lososa brání nedokončené rybí přechody na jezech na Labi a Ohři.

V rámci projektu Losos 2000 se ryba vysazuje i do Ještědského potoka v povodí Ploučnice. "Představuji si tu chvíli, kdy přijdu zjara na pražskou Novotného lávku a uvidím skákat lososy, jako to vídávali naši předkové," zasní se Andreska.

"Sportovně rybářské využití lososa mi však s touto představou nejde dohromady. Zvlášť, když si dnes lososa můžeme kdekoli koupit do mrazáku. Snad s lososy dokážeme zacházet lépe než ti, kteří způsobili a dopustili jejich vyhubení."

Autoři:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Další z rubriky

Sto tisíc eur denně. Polsku hrozí za kácení pralesa tvrdá pokuta

Starý les na území Bělověžského pralesa

Polsko musí okamžitě přestat kácet v chráněném Bělověžském pralese, nebo zaplatí každý den pokutu 100 000 eur (asi 2,5...

OBRAZEM: Popáleniny a řezné rány. Následky genocidy Rohingům zůstanou navždy

Rohinžští uprchlíci pózují pro fotografa v bangladéšském uprchlickém táboře...

Od konce srpna, kdy se rozpoutala nová vlna etnického násilí, každý týden překračují hranici do Bangladéše tisíce...

Londýnské autobusy budou jezdit na kávu. Pokusí se tím snížit emise

Londýnský autobus

K pohánění některých ikonických červených autobusů je od pondělí využívána kávová sedlina. Právě z ní se získává kávový...

Spálené jídlo i dudlík v lednici
Spálené jídlo i dudlík v lednici

Co všechno prozradí známé mámy na síti?



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.