V současnosti osmačtyřicetiletá Berensonová byla v roce 2001 za spolupráci s peruánskými radikálně levicovými povstalci z Revolučního hnutí Túpaka Amarua (MRTA) odsouzena k 20 letům vězení, soud ale po odpykání tří čtvrtin trestu rozhodl o jejím propuštění.
Na svobodu se dostala před pěti lety v listopadu s podmínkou, že zbytek původního trestu neopustí Peru. Výjimka k návštěvě rodné vlasti jí byla povolena pouze na Vánoce 2011, po několika dnech se však musela vrátit do Limy.
Nyní chce prý žít se svými rodiči v New Yorku, než si v USA najde práci a osamostatní se. Před definitivním odletem z Peru prostřednictvím místních médií vzkázala obyvatelům téměř třicetimilionové země, že chce „vyjádřit hluboký soucit obětem peruánského ozbrojeného povstání, s nímž jsem byla spojena prostřednictvím spolupráce s MRTA“.
Berensonová byla odsouzena za podporu MRTA
Někdejší studentka na prestižním Massachusettském technologickém institutu se před lety angažovala v Latinské Americe v oblasti lidských práv. V Peru byla zatčena v roce 1995 na základě obvinění, že spolupracovala s rebely. V pozdějším prohlášení, v němž se za spolupráci omluvila, mimo jiné uvedla, že nikdy nebyla členkou hnutí a nikdy nikoho nezabila. Soud ji nikdy neshledal vinnou z účasti na násilných činech, usvědčena však byla z podpory hnutí.
MRTA bylo aktivní v 80. a 90. letech minulého století, kdy podobně jako další podobné krajně levicové organizace bojovalo za svržení peruánské vlády. Konflikt stál život na 70 000 lidí.
Hnutí na sebe upozornilo zejména v roce 1996 útokem proti japonskému velvyslanectví v Limě, kde zadrželo jako rukojmí několik set účastníků slavnosti, mezi nimi i českého diplomata s manželkou.
Teroristé postupně většinu rukojmích včetně českých občanů propustili; na několik měsíců zůstalo v jejich zajetí 72 lidí, většinou politiků a diplomatů. Po čtyřech měsících na areál zaútočili vojáci a zabili všech 14 povstalců. O život při akci přišel také jeden z rukojmích a dva příslušníci armády.
