Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vládní zpráva: Protiromský extremismus loni rostl, přidali se i politici

  16:17aktualizováno  16:17
Extremisté loni brojili proti Romům víc než v předchozích letech. V některých případech jim slovními výpady sekundovali i lokální politici. Vyplývá to z vládní zprávy o stavu romské menšiny. Ta současně potvrdila pokračující segregaci Romů i sociální vyloučení významné části romské populace.

Podle vládní zprávy v loňském roce narostl protiromský extremismu (ilustrační snímek z pochodu DSSS ve Varnsdorfu). | foto: Petr KreutzerMF DNES

Rok 2011 byl podle zprávy charakteristický nárůstem aktivit extremistických hnutí, které zneužívaly sociální vyloučení Romů ke své propagandě. Nejvýraznějším představitelem pravicových extremistů byli zástupci Dělnické strany sociální spravedlnosti. Zprávu Nečasův kabinet dostal ve středu, vzal ji na vědomí.

"Součástí kampaně těchto uskupení bylo spojování romské menšiny s určitým druhem trestné činnosti nebo s lokálně zvýšenou kriminalitou. K protiromské rétorice se uchýlili i někteří lokální političtí představitelé," píše se ve zprávě především s odkazem na napjatou situaci na Šluknovsku. Celkem bylo loni spácháno 69 trestných činů motivovaných nenávistí proti Romům.

Romové i nadále mají podle dokumentu nerovný přístup ke vzdělání, nelepší se ani jejich zaměstnanost. "Znepokojuje mě především stále trvající stav, kdy romské děti jsou ve velké míře zařazovány do praktických škol. Jejich šance na uplatnění na trhu práce je poté minimální. V posledních měsících ale začínám být optimističtější, neboť poslední kroky ministerstva školství svědčí o upřímné snaze tuto situaci konečně měnit," řekla iDNES.cz vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

Vzdělávání romských dětí jako žáků s lehkým mentálním postižením Česku minulý týden vytkly i Amnesty International a Evropské centrum pro práva Romů (více zde), na problém upozorňuje také veřejný ochránce práv.

Romové v ghettech mají horší zdravotní stav

Počet romských poradců, které pracují pro obce z rozšířenou působností, se snížil ze 190 na 164. "Došlo i k neúměrnému krácení jejich pracovních úvazků. Poradci pak nemají prostor se adekvátně věnovat potřebám romské menšiny a prosazovat politiku romské integrace na místní úrovni," hodnotí zpráva. Oproti roku 2010 se zhoršilo také postavení romských krajských koordinátorů.

Mírně se snížily i výdaje státu na romskou integraci. Zatímco v roce 2011 bylo ve prospěch Romů rozděleno necelých 87 milionů korun, loni to bylo téměř o dva miliony korun méně.

I nadále podle zprávy zůstává závažným problémem, který ohrožuje soudržnost české společnosti, sociální vyloučení významné části romské menšiny. Vláda věří, že situaci v sociálně vyloučených lokalitách pomůže zlepšit loni schválená Strategie boje proti sociálnímu vyloučení (více o dokumentu čtěte zde).

Romové v sociálně vyloučených lokalitách mají v porovnání s většinovou společností horší zdravotní stav a dožijí se v průměru nižšího věku, zmiňuje dokument. Častěji se u nich objevují chronické choroby, jako je vysoký krevní tlak, revma, cukrovka nebo deprese. Méně naopak chodí k lékaři na preventivní prohlídky a na očkování.

Zpráva o stavu romské menšiny každoročně hodnotí situaci v důležitých oblastech jejich života. Materiál sleduje například účinnost integračních opatření či legislativy, upozorňuje na rizika nebo zmiňuje příklady dobré praxe.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

Sníh zasype celé Česko, varují meteorologové. Na horách až 30 cm

V Jihlavě v noci z úterý na středu napadlo přes deset čísel nového sněhu....

Meteorologové vydali varování před silným sněžením a náledím, se kterým se budou potýkat lidé ve všech krajích. Na...

Řidiči kamionů v koloně na D1 zahájili přestávku, rozjet se jim nechtělo

Sněžení způsobilo kalamitu na D1 (16. ledna 2018).

Desítky kilometrů dlouhá kolona, která se od úterý tvořila před nehodou na 99. kilometru dálnice D1, se ráno začala...

Z Žitavy odešli i migranti. Bourá proto domy a láká Čechy na levné byty

Zatímco po válce žilo v Žitavě 48 000 lidí, dnes jich je sotva polovina.

Čtyři tisíce volných bytů, ve kterých nemá kdo bydlet, má nyní německá Žitava. Situace s vylidňováním už je tak vážná,...

Najdete na iDNES.cz