Stejně tak by až stotisícová sankce měla hrozit lobbistům, kteří by nesplnili povinnosti, jež jim uloží nový zákon. Nebo by jim dokonce mohl být uložen zákaz činnosti do tří let.
Hlásit lobbistické kontakty by museli jak ti, kteří měli být ovlivněni, tak ti, kdo se je snažili přesvědčit, vždy za uplynulé tři měsíce. Všichni lobbisté budou muset být také zapsáni v registru a na dodržování zákona má dohlížet Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
„Návrh zákona, u nějž už skončilo připomínkové řízení, pošleme do konce ledna Legislativní radě vlády,“ řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Zákon o lobbování by měl platit od ledna 2021.
„Ministerstvo spravedlnosti vidí v připravovaném zákoně o lobbování efektivní nástroj pro boj s korupcí a proti střetu zájmů. Je pro nás jednou z priorit,“ říká ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.
Jaké kontakty s lobbisty přiznali politici
A jaké mají osobní zkušenosti s lobbingem někteří poslanci, kteří budou o zákonu hlasovat a rozhodnou, zda bude přijat?
„Například jsem se sešel s představiteli komunity podporující homosexuální sňatky. Představovali mi svůj názor, na druhou stranu jsem se sešel s druhou stranou, která je zcela proti tom. Například s tabákovými firmami jsem se ale nesešel,“ řekl iDNES.cz první místopředseda hnutí STAN Vít Rakušan. „Myslím si, že ten názor Česká republika skutečně potřebuje. Sám se potácím v tom, co je odborná konzultace a co už je lobbing,“ řekl Rakušan.
S lobbingem se setkal i na komunální úrovni jako starosta Kolína. „Nicméně parametry maloměsta jsou jiné. Tam se někdo snaží říci, protože vás zná ze základní školy, že je povolán k něčemu takovému,“ uvedl.
Nicméně nepřiznané lobbování komunálních politiků zákon postihovat nemá. Piráti zase i bez povinnosti dané zákonem své schůzky zveřejňují v registru lobbistických kontaktů.
„Takové lobbování, že by někdo přišel, nabídl mi úplatek nebo něco takového, tak takového lobbování jsem se nestal svědkem, zaplať Pán Bůh,“ uvedl pro iDNES.cz místopředseda KSČM a šéf mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič. I on si vzpomněl, že u něj lobbovali jak stoupenci, tak odpůrci zákona o sňatcích homosexuálů.
K tomu, že ministerstvo spravedlnosti nový zákon o lobbování připravilo, se staví zatím zdrženlivě. „Vím, že se to připravuje, počkám si na to, jak to bude vypadat. Já si myslím, že by se lobbing jako takový neměl asi příliš legalizovat a dělat z toho jednu z dalších možných výdělečných činností, byť bude podléhat nějaké kontrole a dohledu. Spíš by mělo jít o to maximálně ho eliminovat,“ uvedl Grospič.
To, že se na politiky obracejí zájmové skupiny, vidí Fiala kladně
Spíše kriticky vnímá snahu ministerstva, byť ze zcela opačných důvodů než Grospič, také předseda nejsilnější opoziční strany ODS Petr Fiala. „To, že se na politiky obracejí zájmové skupiny a lidé s určitými názory a snaží se je ovlivnit ve prospěch svého stanoviska, to považuji v politice za dobré, důležité a žádoucí, takhle má společnost fungovat. To žádný zákon zásadním způsobem nemůže omezit a byla by to i chyba,“ uvedl pro iDNES.cz Fiala.
„Není důležité, kdo za kým přišel. Důležité je, v zájmu koho jednám. Jestli jednám v zájmu občanů a svých voličů. V tento typ regulace nevěřím, všechny tyhle regulace obecně považuji za zbytečné. To neznamená, že o tom nejsem připraven diskutovat. Nechci se vyjadřovat k něčemu, co jsem ještě neviděl. V řadě zemí nějaká regulace existuje, v řadě také ne,“ řekl šéf ODS.
A koho kromě poslanců, senátorů, ministrů a jejich náměstků, či vedoucího Kanceláře prezidenta republiky se má ještě nový zákon týkat? Třeba členů bankovní rady České národní banky, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Rady Českého telekomunikačního úřadu a Rady Energetického regulačního úřadu. Ale podobu zákona, tedy i to, kdo bude jednou za čtvrt roku sepisovat hlášení o lobbistických kontaktech, může ještě změnit vláda i parlament.
