Psal se rok 1972 a královéhradecký všesportovní stadion stál už šest let. A drtivá většina fotbalových fanoušků nadávala na škvárový ovál. Propast, která dělila hřiště od tribun.
V té době se zrodil nápad, jak přitáhnout fandy, naučit je přijmout svůj stadion a pro celé město postavit identifikační prvek. O dva a půl roku později, 20. května 1975, čtveřice osvětlovacích stožárů svítí na derby Hradec Králové versus Slovan Pardubice a fanoušci žasnou nad moderním zázrakem.
Spolu s lízátky padne také tribuna.
I kdyby historie takzvaných lízátek měla trvat jen necelých 40 let, většina příznivců si malšovický stadion bude spojovat právě s osvětlovacími stožáry. K hradeckému panoramatu patří jako Bílá věž nebo vodárna na Novém Hradci. (viz box Asi by nás zavřeli...)
Asi by nás zavřeli..."Kdybychom to nepostavili, asi by nás zavřeli," vzpomíná se smíchem na anabázi kolem stavby čtyř pětačtyřicetitunových obrů Jaroslav Kott, který před 36 lety poznal každý jejich šroubek. |
Ty se ale dnes, v době náčrtů a shánění peněz na stavbu nového fotbalového svatostánku staly nepohodlnými.
Spolu s nimi má zmizet dětské dopravní hřiště, tribuny, šatny, světelné tabule i skulptury před vchodem. Někteří památkáři, architekti či představitelé města by je ale rádi zachovali.
S nedávným prohlášením radnice, že Lízátka jsou v žalostném stavu, ostře nesouhlasí Jaroslav Kott, který na stavbu před 36 lety dohlížel:
"V žalostném stavu jsou pouze reflektory. Kdyby se namontovala moderní svítidla, mohla by jich být jen polovina a navíc s třetinovým příkonem. Stožáry jsou v perfektním stavu, slouží léta a bez problémů přežijí i dalších 50 let," tvrdí Kott.
Zájem o zápis lízátek mezi chráněné památky i přes řízení o demolici projevili třeba zastupitelé Změny pro Hradec (ZpHK).
"Osvětlovací lízátka vnímám jako jeden ze symbolů a moderní dominantu našeho města," tvrdí třeba lídr strany Adam Záruba, kterého prý myšlenka na památkovou ochranu napadla už před časem.
Jenže stavby ze druhé poloviny 20. století to zatím nemají jednoduché. "Vzhledem k tomu, že na stadion byl podán návrh na demolici, se s tím asi už nic dělat nedá, přestože by byla strašná škoda, kdyby třeba osvětlovací stožáry měly skončit ve šrotu. Podle mě by pomohla osvícenská činnost: mělo by se působit třeba na zastupitele, aby si uvědomili, co jsou opravdové hodnoty," uvádí Miloš Buroň z Národního památkového ústavu v Jaroměři - Josefově.
Podle něj má architektonickou i urbanistickou hodnotu i stávající stadion: "Lízátka jsou jedním z moderních symbolů Hradce, ale že by byla prohlášena za památku, příliš reálně nevidím."
Skulpturu památkáři zkoumají
Přestože hradecké stožáry přes veškerou snahu asi skončí ve sběrných surovinách, jaroměřský památkový ústav teď zkoumá podnět navrhující, aby mezi kulturní památky patřila alespoň skulptura stojící před hlavní branou všesportovního stadionu.
Vizualizace zamýšleného fotbalového stadionu v Hradci Králové
Vizualizace zamýšleného fotbalového stadionu v Hradci Králové
Vizualizace zamýšleného fotbalového stadionu v Hradci Králové
Vysoká plechová socha z názvem Dívka s kruhy však zřejmě také bude muset pryč. "Je to další věc, která by se chránit měla, nicméně kritéria moderní památky nesplňuje, protože ministerstvo kultury požaduje třeba ohlasy v zahraniční literatuře," zdůvodňuje Buroň.
Ani při podání návrhu by ale Lízátka zdaleka neměla vyhráno. "Je-li podán pouze návrh, neznamená to, že by stavba byla chráněná," vysvětluje ředitel jaroměřského NPÚ Oldřich Pešek.
S demolicí lízátek se nechtějí smířit ani někteří obyvatelé Hradce Králové. Za jejich podporu bojuje na facebooku skupina, která čítá přes 4 500 členů.
