Stanovisko většiny obyvatel je podle organizátora litvínovského referenda Miroslava Otcovského víceméně jasné: "Nechceme žít na okraji jámy," říká. Je jedním z těch, kteří v rámci sdružení Kořeny usilují o to, aby těžební území zůstalo v současných mezích.
"Mostecká uhelná se sice zavázala, že nepůjde blíž než půl kilometru k městu, ale naše zkušenosti jsou takové, že i kilometr je málo. Je to děs: hluk a prach," vysvětluje Otcovský.
Litvínov si dodnes zachoval svůj historický ráz. A i ten má svou finanční hodnotu. S tím souvisí například i ceny nemovitostí: za srovnatelný byt v Litvínově se platí víc než v (přestěhovaném a novém) Mostě. Pokud ale začne další těžba, blíže k Litvínovu, už to tak prý být nemusí.
"Jsem tady doma, a tak se chci o ten domov starat," říká Otcovský. Podobný názor je slyšet ve městě často. Čerstvě zvolené vedení města se navíc v koaliční smlouvě zavázalo, že bude proti rozšiřování dolů bojovat.
Jenže těžaři plánují hodně dopředu. Budoucí velkolom má vymazat z mapy Horní Jiřetín a sahat až k Janovu, který je součástí Litvínova. Těžba uhlí je naplánována až do poloviny století, nejblíž má být Litvínovu po roce 2030.
Co se stane, když Litvínovští v referendu těžbu odmítnou? "Mostecká uhelná společnost jako správce dobývacího prostoru je povinna zařídit těžitelnost zásob," říká Liběna Novotná z Mostecké uhelné společnosti.
Vláda sice už v roce 1991 stanovila limity těžby, kterými Jiřetín ochránila, firma ale dnes jejich platnost zpochybňuje. "Naše právní expertizy říkají, že by limity neměly platit. Vycházíme z horního zákona, který je nad usnesením. Pokusíme se vypořádat střety zájmů, domluvit se s lidmi," dodává Novotná.
A odvolává se i na státní energetickou koncepci, ve které hnědé uhlí zůstává důležitým zdrojem i s ohledem na takzvanou energetickou bezpečnost. Litvínovským slibuje ochranné bariéry. Definitivní rozhodnutí chce učinit vedení firmy na začátku příštího roku.
