Francouzku Clotilde Reissovou viní žaloba z "jednání proti národní bezpečnosti, kterého se měla dopustit svou účastí na demonstracích, sbíráním informací a posíláním fotografií nepokojů do zahraničí," napsala íránská agentura IRNA.
Za to jí podle íránského práva hrozí trest smrti. Čtyřiadvacetiletá Reissová, která předtím vyučovala pět měsíců jazyky na univerzitě v Isfahánu, byla zadržená 1. července na letišti ve chvíli, kdy se chystala opustit Írán. U soudu, oděná v černém čádoru a šátku, se doznala k "chybám" a požádala soud o milost.
"Neměla jsem se podílet na ilegálním protestech...lituji svých činů a omlouvám se íránskému národu a soudu. Doufám, že mě omilostní," citovala Reissovou Reuters s odvoláním na agenturu Fars.
Podobné doznání učinil i íránský zaměstnanec britské ambasády Hosejn Rassam, kterého žaloba viní ze špionáže, za což mu stejně jako v případě Reissové hrozí trest smrti.
Podle agentury IRNA se doznal k tomu, že informace o nepokojích předával Washingtonu. Přitom se omluvil íránskému lidu a požádal soud o odpuštění, píše agentura.
Francie odmítla proces s Reissovou jako neoprávněný, prezident Nicolas Sarkozy přitom vyzval k jejímu okamžitému propuštění. Jako nepřípustný kritizovala proces i Británie. "Odmítáme tyto procesy a takzvaná přiznání vězňů, jimž jsou upírána základní lidská práva," citovala Reuters mluvčí britského ministerstva zahraničí.
Proces ostře kritizovala i Evropská unie prostřednictvím předsedajícího Švédska. "Předsednictví znovu zdůrazňuje, že akce proti členu EU, jeho občanu nebo zaměstnanců jeho ambasády považuje za akci proti celé EU," napsalo v prohlášení.
|
Vše o protestech v ÍránuJednání soudu přitom probíhalo ve značně bouřlivé atmosféře. Před budovou soudu se na protest shromáždili příbuzní souzených i další lidé, které poté rozehnala pořádková policie, informoval opoziční portál Mosharekat.
Francouzka a dva íránští zaměstnanci britské ambasády patří spolu s desítkami dalších do skupiny obžalovaných z účasti na povolebních protestech. U soudu v šedých vězeňských mundúrech stanuli zejména opoziční novináři a reformní politici.
Režim účtoval s opozicí už minulý týden, kdy u soudu v Teheránu stanula první skupina více než stovky členů opozice. - více o procesu čtěte zde
Během nepokojů, které následovaly po červnových prezidentských volbách, zemřelo nejméně 26 lidí a další stovky byly zadrženy.
Opozice tvrdí, že výsledky voleb, které skončily drtivým vítězstvím dosavadního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, byly zfalšovány. Režim naopak označil volby za "nejzdravější" od dob islámské revoluce v roce 1979.
