Zatímco minulý summit NATO ve Štrasburku a Kehlu byl hlavně oslavou šedesátého výročí založení Aliance a zřejmě nejdůležitějším výsledkem byl návrat Francie do aliančních vojenských struktur, lisabonská schůzka osmadvacítky bude v tomto ohledu naprosto odlišná.
Představitelé členských zemí totiž mají na stole několik veledůležitých rozhodnutí, které mají zásadním způsobem Alianci změnit.
Nová strategická koncepce
Nejdůležitějším bodem jednání bude přijetí nové strategické koncepce NATO. Na zásadním dokumentu, který určí směřování Aliance pro následující roky, se pracuje řadu měsíců a má nahradit dosavadní strategii z roku 1999.
Nová strategie bude naprosto klíčová a bude jasně definovat účel existence a roli NATO ve světě v 21. století, včetně nových hrozeb, strategických partnerství a vztahů s globálními "hráči", jakými jsou Čína, Indie, Brazílie nebo Írán.
"Vytvoříme Alianci, která bude schopná modernější, efektivnější a lepší spolupráce s našimi partnery," předesílá generální tajemník Anders Fogh Rasmussen.
Redukční dieta
Očekává se, že hlavy států a vlád naordinují Alianci "redukční dietu". Řada zemí v důsledku krize přichází s nepopulárními úspornými balíčky a ty se pochopitelně dotýkají i výdajů na obranu.
Aliance proto zeštíhlí své velitelské struktury. Na předsummitových jednáních se představitelé osmadvacítky předběžně dohodli na redukci z počtu 13 tisíc lidí na necelých 9 tisíc. Potvrdit to má ale až summit.
Jaderné zbraně k odstrašení
Důležitým tématem bude i otázka jaderného odzbrojení. Především Německo požaduje stažení zhruba 20 amerických jaderných zbraní, které jsou na jeho území dosud rozmístěny. Spolková vláda se odvolává hlavně na slova amerického prezidenta Baracka Obamy, který loni v dubnu vyzval, aby svět zůstal bez jaderných zbraní.
To však zásadně odmítá řada spojenců včetně například Francie, která se svých vlastních jaderných zbraní nehodlá vzdát. Argumentem proti "odzbrojení" je konstatování, že dokud existují jaderné zbraně, tak by NATO dál mělo udržovat zabezpečené a spolehlivé jaderné síly.
Mise v Afghánistánu
Aliance má oznámit závěrečnou fázi mise v Afghánistánu. Summit má schválit začátek "předávání odpovědnosti za bezpečnost" v jednotlivých okresech a provinciích afghánským bezpečnostním silám od příštího roku. Zároveň má zdůraznit, že mise v Afghánistánu je naprosto klíčovou prioritou NATO.
Vlastní protiraketová obrana
Vybudujme vlastní protiraketovou obranu, hrozba je jasná a hlavním posláním Aliance je chránit 900 milionů obyvatel členských zemí, vyzývá generální tajemník Rasmussen. Posvěcením vlastní protiraketové obrany by měly být v Lisabonu ukončeny dlouholeté spory uvnitř NATO.
Spojené státy už nechtějí ochranu před raketami například z Íránu stavět jen s pomocí několika spojenců ale se všemi spojenci. Navíc by celá Aliance ráda do systému zapojila i hlavního odpůrce dřívějších amerických plánů - Rusko.
Nové vztahy s Ruskem
Lisabon má udělat tlustou čáru za "mrazivým obdobím" po ruské vojenské intervenci v Gruzii a nastartovat zcela nové strategické partnerství v řadě oblastí včetně zapojení Moskvy do budování protiraketové obrany.
Na summit přijede ruský prezident Dmitrij Medveděv. Očekává se, že Rusko pomůže Alianci s misí v Afghánistánu, ať už dodávkami vrtulníků pro afghánskou armádu, rozšířením tranzitu spojeneckých jednotek a zbraní přes ruské území, nebo výcvikem afghánských jednotek.
