Měl to být text, který zpřehlední fungování Evropské unie. Sám však čítá přes pět set stran a pro běžné lidi je nesrozumitelný. To také byla nejčastější výtka Irů, kteří smlouvu v referendu shodili ze stolu - nerozumí mu. - o irském referendu čtěte zde
Problémy s Lisabonskou smlouvou však nemají jen voliči, ale i sami zákonodárci. V Česku je debata o smlouvě teprve v plenkách. Její odpůrci nejčastěji upozorňují na to, že nemají k dispozici oficiální překlad smlouvy s certifikací Evropské unie.
Na to ostatně před časem upozornil i sám ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, který má schvalování smlouvy v parlamentu na starosti. Poslancům přiznal, že si text musela česká strana sama přeložit, protože Brusel odmítl české vydání poskytnout.
Překlady jsou neoficiální, srovnání chybí
Více než pětisetstránkový překlad je od té doby k dispozici na vládním webu. Hned v úvodu ale obsahuje upozornění, že není právně závazný a vláda ani parlament za něj nenesou odpovědnost.
Po výtkách kritiků Evropská unie 9. května dala k dispozici jiný překlad, zveřejněný v Úředním věstníku EU. Ten sice obsahuje změny, které zavádí Lisabonská smlouva, stejně jako předchozí však opět není oficiální. "Orgány Evropské unie za něj neodpovídají," píše se v úvodní poznámce.
"Je to určitý pokrok, nicméně stále je to nedostačující, protože pro zákonodárce je klíčové porovnávat starý stav se stávajícím. Požadovali jsme proto konsolidované (úplné) znění s vyznačením změn," řekl iDNES.cz ředitel think-tanku Centrum pro ekonomiku a politiku Petr Mach, který patří do tábora odpůrců smlouvy.
Poukazuje na to, že z překladu není patrné, co se mění. Mají-li zákonodárci hlasovat o tak zásadním dokumentu, musí vidět, jaké slovo vypadne, co je naopak navíc či jaký výraz se mění za jiný. Tak to vyžaduje Zákon o jednacím řádu (jak taková změna zákona vypadá, se podívejte zde).
Rozhoduje přitom i maličkost. Například jedno změněné slovo může znamenat změnu významu celého článku se všemi jeho politickými či ekonomickými důsledky, upozorňuje Mach.
. nejedná se s námi fér"Nejedná se s námi fér. Je nám předkládána Lisabonská smlouva, ale není nám předkládána smlouva původní. K čemu je nám informace z bodu 79 Lisabonské smlouvy, že v článku 93 [původní smlouvy] se slova "ve lhůtě uvedené v článku 14" nahrazují slovy "a zabránění narušení hospodářské soutěže“, když nám není předložen původní článek 93? A když sami pátráme po původním znění, zjistíme, že neexistuje oficiální česká verze původní smlouvy. Když si pak původní článek sami přeložíme, zjistíme, že tato nenápadná větička uprostřed Lisabonské smlouvy zvyšuje pravomoc EU harmonizovat daně. A podobných věcí je tam plno!" senátor Jaroslav Kubera, ODS |
"Nemáme k dispozici takovou verzi, kde je jasné, co se mění. A u toho, co jsme dostali, je poznámka, že za to nikdo neručí. To není regulérní," potvrdila iDNES.cz poslankyně občanských demokratů Alena Páralová.
Zaorálek: Kdo chce, ten si to opatří
Místopředseda Sněmovny za ČSSD Lubomír Zaorálek s tím nesouhlasí. "Chceme-li žít v tomto civilizovaném světě, tak tomu odpovídá složitost smluv a všeho. To asi někdo spadl z nebe, když začne mluvit o tom, že to je nějak moc komplikované. Ať jde tedy dělat něco jiného," namítá poslanec.
Podle něj není problém si všechny potřebné dokumenty vyhledat. "Já to studoval ještě dříve, než to bylo v českém překladu. Kdo má o to téma zájem, tak si tyhle věci opatří velmi jednoduše, má k tomu tisíc možností," tvrdí Zaorálek.
Poslanci a senátoři mají právo dostat do rukou celý dokument, aby si ho nemuseli nijak skládat a spekulovat nad tím, ale mohli ho rovnou posuzovat, tvrdí naopak komunista Václav Exner.
EU mlčí, stejně jako před lety
Neexistence oficiálního překladu Lisabonské smlouvy však není jediným problémem tohoto dokumentu.
Někteří jeho kritici například poukazují na to, že Česká republika dosud neratifikovala plně platným způsobem ani zakládající smlouvy současné EU a Evropských společenství, ke kterým přistoupila v roce 2004.
Domnívají se proto, že Česko může těžko ratifikovat Lisabonskou smlouvu coby novelu těchto smluv, pokud ani tyto nevstoupily náležitým způsobem v platnost.
Problém je stejný. Evropská unie totiž ani tyto smlouvy patrně nedodala v autentizovaném českém znění, jak bylo její povinností. Jejich ověřené překlady měla navíc Česku dodat nejpozději tři týdny před konáním referenda v roce 2003, jejich zveřejnění ve Věstníku a certifikát ověření však ve skutečnosti nese pozdější datum.
"Podle vyjádření českého ministerstva zahraničí a Generálního sekretariátu Rady EU nebyly ověřené texty smluv dodnes oficiálně předány České republice ani v původním znění v jazycích tehdejší EU, natož v certifikovaném ověřeném překladu do češtiny," tvrdí externí poradce senátora Josefa Kalbáče Jan Zeman. Lidovecký senátor spolu s dalšími čtyřmi stranickými kolegy hlasoval pro návrh občanských demokratů postoupit Lisabonskou smlouvu Ústavnímu soudu.
To by mohlo být pro Evropskou unii velkým problémem. Celé její primární právo by v tom případě takříkajíc plavalo na vodě, jakkoli se jím Česká republika svědomitě řídí. Z právního hlediska by totiž smlouvy byly po celou dobu neplatné.
Politici: Četli jsme to, ale zběžně
Na vině je i to, že jen málokdo z politiků si smlouvy čte podrobně a přesně tudíž ví, co obsahují.
To potvrzuje i anketa iDNES.cz. Z oslovených politiků jen málokterý studoval text celý, včetně těch, kteří k němu mají z titulu svých sněmovních funkcí blíže než jejich kolegové. Poslanci většinou přiznali, že si prolistovali jen některé části tohoto dokumentu. (viz anketa v rámečku dole)
To dává za pravdu i tvůrcům petice proti Lisabonské smlouvě. Ti před více než měsícem spustili projekt, v rámci kterého obeslali všech 281 poslanců a senátorů. Zajímalo je, jaký postoj zákonodárci ke smlouvě zaujímají a jak o ní budou hlasovat. Dosud jim odpovědělo jen několik desítek z nich, 212 politiků se zatím k otázce vůbec nevyjádřilo.
Podle poslance Exnera je to ale problém celoevropský. "Vsadím se, že v těch osmnácti zemích, které to už ratifikovaly, tak nejméně 80 procent poslanců to nemohlo zodpovědně pročíst a prostudovat. Tím jsem si zcela jist," řekl Exner iDNES.cz. Jde podle něj spíše o politické rozhodnutí, než že by poslanci dokument zkoumali po odborné stránce.
. Ptali jsme se poslancůČetli jste Lisabonskou smlouvu? Připadá vám srozumitelná? "Text znám důkladně delší dobu. Celá ta debata je úplně falešná. Ten dokument má taky svou obtížnost, ale na tom není nic zvláštního. Věci v Unii nejsou jednoduché." Lubomír Zaorálek, místopředseda ČSSD, poslanec *** "Já to mám na starosti jako garant v našem poslaneckém klubu, takže to je nejen má povinnost, ale musel jsme dělat i rozbory pro naše poslance, čím by se měli podle odbornosti zabývat. Takže jsem jeden z těch, kdo to prolistoval, ale abych přemýšlel o každém odstavci, tak tomu jsem se věnoval jen částečně." Václav Exner, poslanec KSČM *** "Já jsem to četl. Ten text je docela složitý. Nečetl jsem to zas až tak podrobně, ono je to opravdu velmi rozsáhlé." Jiří Carbol, poslanec KDU-ČSL *** "Protože jsem členkou výboru pro evropské záležitosti, tak se předpokládá, že bych ji přečíst měla. My jsme její znění měli k dispozici. Neříkám, že jsem ji přečetla úplně do detailů a úplně celou, ale s těmi základními směry jsem se samozřejmě seznámila." Anna Čurdová, poslankyně ČSSD *** "Asi čtyři hodiny jsem sháněla ty staré smlouvy, abych věděla, co se v nich mění. Naštěstí jsem je měla, ale některé věci se mi nepodařilo dohledat. Smlouvou ztrácíme právo veta asi ve třech desítkách případů, z toho důvodu jsem tu smlouvu nepodpořila." Alena Páralová, poslankyně ODS *** "Lisabonskou smlouvu jsem četl, podle mého názoru je pro lidi, kteří se tím nezabývají, nesrozumitelná. Pro mne jako profesionála, který se tím zabývá, je srozumitelná a dovedu si pod tím něco představit." Na otázku, zda ji četl celou: "Něco mne zajímá více, něco méně, více jsem se věnoval například lidským právům a podobně, ale ty další věci jsem prošel velmi zběžně." Stanislav Křeček, poslanec ČSSD |
