Senátoři s ratifikací Lisabonské smlouvy nespěchají. Dnes ji o další měsíc odložili. Ilustrační foto

Senátoři s ratifikací Lisabonské smlouvy nespěchají. Dnes ji o další měsíc odložili. Ilustrační foto | foto: Dalibor Puchta, iDNES.cz

Lisabon má v Senátu další odklad, minimálně o měsíc

  • 13
Senátní schvalování Lisabonské smlouvy se oddaluje o další měsíc. Rozhodl o tom zahraniční výbor Senátu, když projednávání smlouvy na třicet dní přerušil. Evropský výbor navíc Senátu doporučil odročit smlouvu až do chvíle, kdy Česko bude mít kontrolní mechanismy, které mu zajistí vliv na rozhodování Unie.

V Národním divadle večer pod názvem "Sladíme Evropu" začíná slavnostní zahájení českého předsednictví, kam se sjedou špičky Evropské unie. A český Senát dnes eurokomisařům kulturní vložku skutečně "osladil".

Po dnešku je totiž jasné, že ratifikace Lisabonské smlouvy se zase oddálí. Minimálně o měsíc, ale možná i o měsíců několik. Senátoři totiž navrhují počkat až na přijetí stykového zákona. Na něj ale Česko čeká už 16 let.

Smlouvou se dnes a včera zabývaly hned tři senátní výbory. Zahraniční výbor projednávání smlouvy na třicet dní přerušil, Senát se tak smlouvou může zabývat nejdříve v druhé polovině února.

Odklad pomohl ODS prosadit i předseda lidoveckých senátorů Rostislav Slavotínek a předseda zahraničního výboru Jiří Dienstbier z ČSSD. Podle něj by bylo riskantní "hodit smlouvu do placu", protože by ji Senát nemusel schválit.

Přijetí smlouvy v horní komoře totiž prosazuje jen ČSSD, KDU-ČSL a Klub otevřené demokracie, které dají dohromady 42 hlasů. K senátní ratifikaci smlouvy je však třeba nejméně 49 hlasů.

ODS pro ni zatím hlasovat nechce, váže ji totiž usnesení kongresu, podle kterého mají poslanci a senátoři upřednostnit schválení smluv o americkém radaru a teprve poté přistoupit k hlasování o Lisabonské smlouvě, připomněl senátor Jiří Pospíšil.

Počkejme až na stykový zákon, navrhují senátoři

O smlouvě dnes jednal i senátní výbor pro evropské záležitosti. Ten doporučil smlouvu odročit až na dobu, kdy budou přijaty některé kontrolní mechanismy, bez kterých je smlouva v Česku neproveditelná.

"Chceme, aby předtím byla přijata novela jednacího řádu Senátu i tzv. stykový zákon. Z toho důvodu, abychom měli kontrolní mechanismy k tomu, aby i po přijetí Lisabonské smlouvy zůstal národním parlamentům alespoň nějaký vliv," řekl iDNES.cz předseda výboru Luděk Sefzig.

"Stykový zákon", tedy zákon o vztazích obou parlamentních komor, je nyní ve Sněmovně, Česká republika ale na jeho schválení čeká neúspěšně už šestnáct let. Podle senátorů by měl zajistit, aby vláda při dojednávání evropských norem respektovala postoje obou komor parlamentu. Kdyby se tak nedělo, jednací řád by zase umožnil senátorům bránit se u Evropského soudu.

Tomáš Töpfer z ODS podotkl, že přijetí stykového zákona je nutné a je v zájmu Senátu, neboť bez těchto pravidel bude horní komora přehlasována podobně jako při loňské volbě prezidenta.

O odklad z téhož důvodu žádal už v úterý ústavně-právní výbor, tam ale návrh o jeden hlas neprošel. Stejně tak ale skončil i návrh ČSSD, aby výbor doporučil smlouvu schválit.

Sociální demokraté se nad odkladem pozastavovali. "Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody," řekla místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková z ČSSD. Předseda ústavně-právního výboru Jaroslav Kubera z ODS naopak odklad zdůvodnil mimo jiné tím, že poskytne příležitost dojednat po vzoru Irska pro Česko ve smlouvě výhodnější podmínky.

Podle Sefziga není kam spěchat. "Dokud Irové neřeknou ano, tak máme poměrně dost času, abychom se této věci ještě hlouběji věnovali," řekl iDNES.cz senátor.

Jednání evropského výboru se zúčastnil i europoslanec Vladimír Železný, který před schválením smlouvy varoval. Podle něj její přijetí může způsobit průlom do poválečných Benešových dekretů a následnou vlnu restitučních nároků bývalých sudetských Němců. "Na základě porušení principu rovnosti evropského občana, nikoli sudetoněmeckého, může dojít k situaci, že bude takovýto akt vyloučení z restitucí takovýchto občanů v roce devadesát vnímán jako diskriminace," prohlásil.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video