Na číslo pražské záchranky téměř každý den volá paní zbavená svéprávnosti. Pokaždé tvrdí, že potřebuje pomoc. Ve skutečnosti jí přitom nic vážného není. Telefonistky už ji dobře poznají po hlase.
"Dokonce mění schválně i SIM karty v telefonu. Až nás bude doopravdy potřebovat, může se stát, že bude mít smůlu," říká šéf pražské záchranky Zdeněk Schwarz.
Záchranáři, kteří evidují volání na hlavní české tísňové lince 112, zaznamenali za letošní rok dva a půl milionu obtěžujících nebo zlomyslných volání.
Je to polovina všech telefonátů na linku, kterých hasiči letos napočítali pět milionů. I zmíněná paní z Prahy se na této statistice podílí.
Podobný vtipálek nejenže blokuje linku, kam se pak nemohou dovolat lidé, kteří pomoc opravdu potřebují, ale kvůli falešným telefonátům hasiči či záchranka občas skutečně vyjedou.
Zbytečný zásah stojí tisíce korun a záchranář může v krajním případě chybět u skutečného ohně nebo nehody.
"Nejčastěji hovor vypadá tak, že se operátor snaží zjistit, co se člověku v nouzi stalo, ale na druhém konci drátu je ticho. V horším případě zlomyslný člověk pošle naši jednotku na nějaké místo, kde se nic neděje," říká Luděk Prudil, ředitel odboru operačního řízení hasičského sboru.
Někdy je v tom volající nevinně: to když se mu v kapse sepne mobil s odemčenou klávesnicí a vytočí tísňovou linku.
Podle požárního zákona může zlomyslný volající dostat až 20 tisíc korun pokuty. Podobné volání se však dá posuzovat i jako trestný čin.
"Soudu jsme prozatím předali dva případy. Byli to vyšinutí lidé, kteří na linku volali každý více než stokrát. Jeden případ skončil obžalobou, druhý byl odložen, protože volající nebyl příčetný," uvedl Prudil.
Díky technice se podaří vypátrat prakticky všechny volající, a to i když se ozvali ze skrytého čísla. Přesto hasiči vyjeli letos k 8tisícům planých poplachů.
Počítají se do nich situace, kdy volající vidí hustý kouř mezi domy a pošle k němu kolonu červených aut. Jenže pak se ukáže, že jen někdo spaluje smetí (což hasiči ohlašovateli nevyčítají).
Podle psycholožky Ludmily Čírtkové se dají volající rozdělit do několika skupin: vtipálci, mstitelé a ti, kteří si chtějí vyzkoušet, jak tísňová linka funguje.
"Nejčastěji volají právě duševně nemocní lidé. Většinou si to prostě chtějí vyzkoušet. Další skupinu tvoří děti a mládež. Ti volávají kvůli sázce nebo z legrace. Zbývají ještě lidé frustrovaní, nespokojení se životem, kteří se mstí jiným," vysvětluje Čírtková.
Do kategorie "pomsta" patří i jeden z nejbizarnějších případů z loňska.
"Sanitku pražské záchranky poslal postižený chlapec za bývalým přítelem své matky. Ten nás ale vyhodil, že mu nic není. Pak se ukázalo, že to byla od chlapce odveta za to, že tento přítel k jeho matce předtím poslal z pomsty pohřební vůz, aby se vyděsila," vypráví Schwarz.
