Objevy, které změní svět
Orgánů vhodných k transplantaci není stále dost. Proto mezi pětici patentů z loňského roku, které mohou změnit svět, zařadili odborníci z Massachusettského technologického institutu i tkáňové inženýrství.
Cílem nově rozvíjené metody je z buněčného vzorku pacienta vypěstovat nový, fungující orgán. S tím by odpadlo zdlouhavé hledání odpovídajícího dárce i ilegální obchod s lidskými orgány, který byl rozšířen především v jihovýchodní Asii. A daly by se tak odstranit i mnohé vrozené vady. Pěstování orgánů je také levnější. Tělo pacienta by nemělo s orgánem z vlastních buněk bojovat jako v případě dárcovských tkání, kdy se přirozená obrana organismu překonává delší dobu pomocí drahých léků. Metoda buněčného pěstování se již používá při transplantacích kůže a kloubů, slibné jsou pokroky při pěstování srdečních chlopní. Orgány však představují větší oříšek, protože je nutné dát rostoucí tkáni i přesný trojrozměrný tvar. Proto byly zkoušeny různé techniky, které se však neukázaly samostatně jako funkční. Firma Vacantis si však loni nechala patentovat slibnou kombinaci dvou postupů. Nejprve se vytvoří forma z biodegradovatelného polymeru (například ve tvaru jater), který se potom ponoří do hydrogelu (polymerová "želatina"), v němž jsou "rozmíchány" buňky pro pěstování daného orgánu. Hydrogel udržuje buňky přichycené k dané formě, která je pak implantována do těla pacienta. Nový orgán postupně roste a nakonec je k nerozeznání od původního, zdravého. Tato metoda byla zatím laboratorně vyzkoušena na krysách. Zvířátkům byla odstraněna část míchy, aby se simulovalo poranění páteře. Pak jim byla implantována polymerová náhražka s buňkami. Výsledek po několika měsících byl fascinující - krysám nejen dorostl poškozený orgán, ale obnovil se v něm i přenos nervových vzruchů. Většina zvířat začala znovu pohybovat dolními končetinami.
Příště pokračujeme pátým patentem: Čipy pro malé superpočítače
Dosud vyšlo:
1) Počítačová dělba práce (1. června)
2) Vakcíny k zakousnutí (8. června)
3) Internet plný světla (15. června)
Orgánů vhodných k transplantaci není stále dost. Proto mezi pětici patentů z loňského roku, které mohou změnit svět, zařadili odborníci z Massachusettského technologického institutu i tkáňové inženýrství.
Cílem nově rozvíjené metody je z buněčného vzorku pacienta vypěstovat nový, fungující orgán. S tím by odpadlo zdlouhavé hledání odpovídajícího dárce i ilegální obchod s lidskými orgány, který byl rozšířen především v jihovýchodní Asii. A daly by se tak odstranit i mnohé vrozené vady. Pěstování orgánů je také levnější. Tělo pacienta by nemělo s orgánem z vlastních buněk bojovat jako v případě dárcovských tkání, kdy se přirozená obrana organismu překonává delší dobu pomocí drahých léků. Metoda buněčného pěstování se již používá při transplantacích kůže a kloubů, slibné jsou pokroky při pěstování srdečních chlopní. Orgány však představují větší oříšek, protože je nutné dát rostoucí tkáni i přesný trojrozměrný tvar. Proto byly zkoušeny různé techniky, které se však neukázaly samostatně jako funkční. Firma Vacantis si však loni nechala patentovat slibnou kombinaci dvou postupů. Nejprve se vytvoří forma z biodegradovatelného polymeru (například ve tvaru jater), který se potom ponoří do hydrogelu (polymerová "želatina"), v němž jsou "rozmíchány" buňky pro pěstování daného orgánu. Hydrogel udržuje buňky přichycené k dané formě, která je pak implantována do těla pacienta. Nový orgán postupně roste a nakonec je k nerozeznání od původního, zdravého. Tato metoda byla zatím laboratorně vyzkoušena na krysách. Zvířátkům byla odstraněna část míchy, aby se simulovalo poranění páteře. Pak jim byla implantována polymerová náhražka s buňkami. Výsledek po několika měsících byl fascinující - krysám nejen dorostl poškozený orgán, ale obnovil se v něm i přenos nervových vzruchů. Většina zvířat začala znovu pohybovat dolními končetinami.
Příště pokračujeme pátým patentem: Čipy pro malé superpočítače
Dosud vyšlo:
1) Počítačová dělba práce (1. června)
2) Vakcíny k zakousnutí (8. června)
3) Internet plný světla (15. června)
