Oba čelní představitelé Evropské unie spolu soupeří od roku 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Ta ustanovila novou funkci tzv. prezidenta EU, kterou získal nevýrazný belgický premiér Herman Van Rompuy.
Za šéfa Unie byl do té chvíle jednoznačně považovaný předseda Evropské komise, kterému se ve většině evropských jazyků také říká prezident. V čele komise už skoro sedm let stojí Portugalec José Manuel Barroso.
S nástupem Rompuye se však Barrosova pozice proměnila a podle britského listu The Daily Telegraph nastal "souboj dvou velkých eg".
A ten se znovu vyhrotil nyní, před cestou na summit Rusko-EU. Prezident Herman Van Rompuy do Nižného Novgorodu odletěl s asi 15 úředníky pětatřicetimístním letadlem Embraer 135. S belgickými aerolinkami má zvláštní smlouvu, díky které jeho úřad platí jen palivo.
Let za milion
Kolegovi Barrosovi místo v letadle nenabídl. Předseda EK tak se svými poradci a šéfkou evropské diplomacie Catherine Asthonovou letěl strojem, který si pronajal v přepočtu za nejméně 1,3 milionu korun. Na východ, kde je oba přivítal ruský prezident Dmitrij Medveděv, se přitom zástupci EU vydali jen několik hodin po sobě.
"Oba prezidenti, stejně jako další evropští a světoví lídři, mají rozdílné pracovní programy a povinnosti, proto odletěli v jiných časech," vysvětloval mluvčí EU. "A stejně jako u hlav států a vlád se musejí brát v potaz i další věci, kupříkladu otázka bezpečnosti, což znamená, že dva prezidenti obvykle necestují spolu," dodal mluvčí. Tento argument ale mnozí považují spíše za směšný.
Barroso a Rompuy prý zkrátka nechtějí ustoupit ani o píď ze své pozice. Oba jsou navíc úplně jiní. Zatímco třiašedesátiletý Vlám s filozofickým vzděláním má nálepku nudného patrona, případně nenápadné "šedé myši", o osm let mladší Portugalec je známý bonviván se slabostí pro luxus.
A není to jen rozdílná mentalita, která je odlišuje. Oba jinak vnímají i podstatu Unie a její postavení mezi evropskými národy. Ve vnímání EU totiž existují dva tábory. Jedni, kteří ji chápou jako mezivládní organizaci, jež má nad jednotlivými členskými zeměmi svrchovanost. Takovou zastupuje Rompuy.
A druzí, podle nichž je pouze "ztělesněním systému společenství". Barroso už před třemi lety varoval před novou funkcí, která podle něj vznikla na žádost velkých států, jako je Německo a Francie. "Moc dobře víme, že vytvoření jakési funkce prezidenta bude sloužit ke zmenšení role nadnárodních institucí, které reprezentují obecný společný zájem," prohlásil tehdy s jistou skepsí.
