S návrhem v prvním čtení ostře nesouhlasila komunistická poslankyně a učitelka Jitka Gruntová. Jeden z předkladatelů novely Josef Janeček se do ní v druhém čtení pustil.
"Co asi učí naše děti? To jim skutečně říká, že za komunistická zvěrstva mohou demokratické státy? Nebo je učí, že vraždit ve jménu komunismu je správné?" reagoval na argumenty Gruntové.
KSČM chce hnát spor před výbor
Janečkovo vystoupení odmítl šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik. Okamžitě požádal o hodinovou přestávku v jednání, během níž zasedl poslanecký klub. Poté vyzval Janečka, aby se Gruntové omluvil.
Když to neudělá, komunisté hrozí, že případ předají imunitnímu výboru. Kdyby výbor dospěl k závěru, že Janeček poslankyni urazil, mohl by mu nařídit, aby se omluvil. Také by mohl uložit pokutu do výše základního platu, tedy 46 500 korun.
Janeček: Vyrovnejte se s minulostí
Josef Janeček uvedl, že komunisté odmítají myšlenku památky obětí komunistického režimu a srovnání komunistické a nacistické ideologie.
"Komunistická strana nikdy po roce 1989 nepodpořila žádný návrh zákona, který se chtěl s černou minulostí vypořádat," řekl směrem k lavicím KSČM.
Pavel Kováčik oponoval: "Nechme historii a její výklad historikům, pro nás ostatní platí, že se z historie musíme ponaučit."
Kováčik přisoudil Janečkův výpad atmosféře před sjezdem KDU-ČSL. "Projev byl spíše vyvoláváním ducha minulosti, snůškou účelových polopravd a lží. Vrcholem je, že urážel ženu, naši kolegyni a profesionální historičku," řekl.
Janečka se zastal šéf lidoveckých poslanců Jaromír Talíř. Poslanec podle něj v žádném případě nechtěl urazit Gruntovou jako ženu. "Zpochybňoval názory, které zde poslankyně přednášela," řekl Talíř.
Sněmovna svátky zatím odložila
Jednání sněmovny se pak rozdrobilo do vzájemných slovních útoků mezi poslanci KSČM a zástupci ostatních partají. Oba tábory se přely o svůj názor na minulost a o to, zda a jak se s ní komunisté vyrovnali.
Sněmovna nakonec celý bod hodinu před polednem přerušila. Kromě 27. června by měla mezi významné dny zařadit i 27. leden jako Den památky obětí holokaustu, 8. březen jako Mezinárodní den žen a 11. listopad jako Den válečných veteránů.
Zatím má Česko dva významné dny - 12. březen jako Den vstupu země do NATO a 5. květen připomínající začátek Květnového povstání českého lidu v roce 1945. Ve významné dny se běžně pracuje.
