Předseda Pavel Bělobrádek na sjezdu KDU-ČSL ve Zlíně (23. května 2015).

Předseda Pavel Bělobrádek na sjezdu KDU-ČSL ve Zlíně (23. května 2015). | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Bělobrádek obhájil post v KDU-ČSL, chce rozlomit rudooranžové koalice

  • 328
Křesťanští demokraté se musí podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka pokusit vyhrát příští rok v krajích a mít hejtmany. Řekl to těsně před tím, než na sjezdu KDU-ČSL ve Zlíně dostal 251 z 275 hlasů při volbě předsedy. „Je třeba v krajích rozlomit rudooranžové koalice,“ vytkl volební cíl pro volby pro stranu v příštím roce Bělobrádek.

Bělobrádek, jemuž premiér Bohuslav Sobotka esemeskou gratuloval ke zvolení a k silnému mandátu, narážel na to, že v tradiční lidovecké baště na Zlínsku jsou nyní v krajské koalici ČSSD, komunisté a zemanovci ze Strany práv občanů. Přitom jak na sjezdu připomněl Jiří Stodůlka, právě Zlínský kraj byl jediný, kde v roce 1946, tedy před nástupem komunistického režimu, dokázali lidovci komunisty porazit.

„Ano, jsme zpátky. I bez dopování anaboliky populismu lze stoupat,“ řekl na sjezdu KDU-ČSL ve Zlíně Bělobrádek. „Není možné, aby krajské školství vedl komunista,“ opřel se Bělobrádek do situace v těch krajích, kdy spolupracují oranžoví sociální demokraté s rudou KSČM.

ČSSD s komunisty uzavřela koalice v devíti krajích. Hejtman za KSČM je v Ústeckém kraji. Krajské školství řídí komunisté v Jihočeském a Královéhradeckém kraji, kde spadá pod radního Tomeše Vytisku a Táňu Šormovou.

Bělobrádek v projevu mluvil o tom, že se jeho straně podařilo splnit tři základní cíle. Vrátit se zpět do Sněmovny, vyřešit finanční závazky a nikdo podle něj nepochybuje, že lidovci mají pevné místo na české politické scéně.

Jurečka prošel těsně. Delegáti se mi omlouvali, říká

Velké překvapení málem přinesla volba prvního místopředsedy KDU-ČSL. Marian Jurečka​ se stal prvním místopředsedou se 148 hlasy od 278 delegátů. Dostal tedy jen 53,2 %, tedy jen o 8 hlasů více, než kolik jich potřeboval ke zvolení.

Jeho soupeř Miroslav Rovenský ze středočeské KDU-ČSL dostal 33 hlasů, neplatných jich bylo 96. A Jurečka neskrýval rozpaky. „Minimálně deset delegátů, se mi přišlo omluvit, že mě volili, ale zapomněli škrtnout soupeře,“ vysvětloval pak Jurečka.

Pozice čtyř řadových místopředsedů strany si pak rozdělili Jan Bartošek a Zuzana Roithová, kteří tuto pozici obhajovali, a spolu s nimi byli zvoleni šéf poslanců KDU-ČSL Jiří Mihola a expert strany na zahraniční politiku, poslanec Ondřej Benešík. Neuspěli Tomáš Zdechovský a Miroslav Rovenský.

V marketingovém souboji bychom šanci neměli, varuje šéf KDU

Bělobrádek se ve svém vystoupení věnoval tomu, proč podle něj strana dokázala vystoupat z politického podpalubí a vrátit se do Sněmovny.

„Nepodlehli jsme vábení, abychom se vzdali vlastních hodnot,“ řekl šéf strany. Strom, který má mít kvalitní dřevo, musí podle něj také růst pomalu. Cílem KDU-ČSL je po úspěchu ve volbách do Sněmovny, v senátních, komunálních a do Evropského parlamentu se prosadit i příští rok ve volbách krajských.

Marketingovým soubojem se stranami, které mají více peněz než křesťanští demokraté, by si podle něj KDU-ČSL nepomohla, napsal do písemné zprávy pro delegáty.

Před volbou předsedy, v níž neměl soupeře, Bělobrádek mluvil o tom, že se lidovcům podařilo prosadit řadu svých programových hodnot do programu koaliční vlády Bohuslava Sobotky a že se je také daří plnit. Jmenoval například zvýšení slevy na dani na děti u pracujících rodin.

Lidovci si podle něj musí zakládat na tom, že plní dohody, které uzavřeli. Strana se podle něj nevyčerpává v šarvátkách. Připomněl  postoj KDU-ČSL k dění na Ukrajině, kdy jednoznačně nazvala agresi vůči ní agresí a podporuje sankce vůči Putinovu Rusku. 

Elektronická evidence tržeb nemá být pro řemeslníky

Bělobrádek ale zmínil i jednu věc, se kterou má jeho strana trochu problém. „Nejsme přesvědčeni, že elektronická evidence tržeb by měla být zavedena pro živnostníky, kteří dělají řemeslo,“ řekl předseda KDU-ČSL.

K volebnímu sjezdu se lidovci sešli v moderním Kongresovém centru ve Zlíně postaveném podle projektu architektky Evy Jiřičné. Lidovci jsou velmi žádaným partnerem pro ostatní strany. O tom svědčí i to, že do Zlína se na jejich sjezd vypravili i premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek a lídři opozičních stran - předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, ODS Petr Fiala, zastupující šéf Starostů a nezávislých Petr Gazdík i předsedkyně zelených Jana Drápalová.

V písemné zprávě pro delegáty Bělobrádek zdůraznil, že KDU-ČSL vzdoruje úspěšně klišé, že tradiční strany přicházejí o voliče. „Na radnice jsme přivedli zdaleka nejvíce bezpartijních zastupitelů na stranických kandidátkách,“ napsal do bilanční zprávy a mluvil o tom i na sjezdu. V komunálních volbách získala KDU-ČSL ze všech stran nejvíce zastupitelů, téměř čtyři tisícovky.

„Lišíme se se jak od liberálů s jejich individualismem, tak od socialistů s jejich kolektivismem,“ zdůrazňuje předseda KDU-ČSL. „Nehodláme pomáhat všem, ale pouze těm, kteří si nemohou pomoci sami. Zejména rodinám s malými dětmi, nemocným a seniorům,“ říká Bělobrádek. To je rozdíl od socialisticky chápané solidarity i od toho, co hlásají liberálové, že se má každý postarat sám o sebe.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue