Z výsledků však podle jednoho z autorů průzkumu Jaroslava Huka nelze usuzovat, že všichni současní politici jsou v očích veřejnosti vyloženě horší než představitelé komunistického režimu. "Časový odstup minulost obvykle vylepšuje. Hodně lidí také odsuzuje politiku a politiky obecně, zastává názor, že politika je a byla špinavá věc," říká Huk.
Morální poklesky i korupčního rázu jsou Češi často ochotni i tolerovat. Co však nedokážou politikům odpustit, je rozsah výhod, na které mají z titulu své funkce právo. "Lidi štve, že politici neusilují o to, aby některé podle mínění občanů nepřiměřené výsady byly omezeny," řekl sociolog Huk.
Místopředseda vlády Pavel Rychetský rozhodně odmítá, že by jako čelný představitel země měl zásadní privilegia. "Vůbec nevím o žádných výsadách, které bych jako místopředseda vlády požíval. Nakupuji ve stejné samoobsluze jako moji sousedé, bydlím ve stejném družstevním bytě," komentoval výsledky průzkumu Rychetský.
Výsady politické reprezentace vadily podle Huka vždy, a to i v době, kdy se vláda těšila vysoké důvěře a podpoře lidí, tedy před rokem 1997. "Lidé byli a jsou citliví na to, že senátor způsobí dopravní nehodu a nic se neděje, že ministr projede se sirénou ucpanou křižovatku a třeba si jede jen na nákup. To jsou spíš ochotni odpustit vyšší plat či neobratné zdlouhavé projednávání zákonů," říká Huk.
Vicepremiér Rychetský je přesvědčen, že existují jen dvě odlišnosti: právo na používání služebního vozu, které mají ministři ve všech zemích, a poslanecká či senátorská imunita. "A o její omezení neustále marně usiluji," poznamenal Rychetský.
Snad jediný pozitivní pohled lidí na své politické zástupce na nejvyšších místech se týká odborné zdatnosti. Šedesát procent lidí se podle STEM domnívá, že vedoucí představitelé jsou dnes na vyšší odborné úrovni než před rokem 1989.
Přesto i tato důvěra není dnes u lidí taková jako v první polovině devadesátých let, kdy přesáhla i sedmdesát procent. A právě odborné přednosti politiků podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci může veřejnost hodnotit s jistou mírou objektivity.
"Mohu si zjistit, jaké má dotyčný vzdělání, jak se prezentuje, co napsal. Zatímco ostatní srovnání s předlistopadovými politiky značně pokulhává, jde o často nepodložené dojmy," míní Pavel Šaradín.
Kláru Plecitou ze Sociologického ústavu kritika veřejnosti na adresu politiků nepřekvapila, ale zároveň nesouhlasí s tak tvrdým odsudkem. "Víme, že politici jsou kolikrát nekompetentní a dostávají se do malicherných sporů. Nicméně si myslím, že mají lepší kvality než politici v minulém režimu, protože přece jen je mezi nimi větší konkurence," míní Plecitá.
Podle sociologa Huka kritické hodnocení nelze vztahovat na všechny politiky. "Podstatně méně kritická je veřejnost obvykle k starostům svých obcí, které mohou běžně potkat a také bezprostředně sledovat jejich práci," řekl Huk.
