Jakub Erben je studentem soukromé vysoké školy, kterou si hradí ze svých prostředků, a proto je pro něj náročné platit nájem za byt 3+1 ve Vinohradské ulici.
Naopak Monika Rodová se svou matkou, která žije v garsoniéře v Praze 10, by se s ní ráda přestěhovala do větších prostor. "Družstevní garsoniéru jsme koupily pod tlakem firmy, která získala dům, v němž jsme bydlely. Donutila nás k odstěhování a přistoupily jsme na finanční odstupné, ale na větší byt to nestačilo," uvedla Rodová.
Přišlo jim proto vhod, když se dozvěděly, že jejich známý shání menší bydlení a bytové družstvo proti převodu nebude mít námitek. Vyskytly se však první problémy s bytovým oddělením odboru majetku Prahy 2 v červenci loňského roku, kdy žádost zájemců o výměnu nebyla projednávána bytovou komisí ani po čtvrt roce čekání. Proto kontaktovali koncem října přímo tuto komisi. "Třicátého prvního října mi referentka bytového oddělení sdělila, že nám zamítají výměnu bytu z důvodu, že se jedná o spekulativní výměnu," uvedla Rodová.
Větší byt přitom dcera s matkou potřebují i kvůli doporučení lékaře. Třiaosmdesátiletá žena nemůže bydlet v jedné místnosti o velikosti 18 metrů čtverečních, kde se navíc vaří, s dalším členem domácnosti.
Předsedkyně bytové komise Hana Marvanová si na tento případ nevzpomíná, ale tvrdí, že pokud nemají žádné pochybnosti, tak žádost odsouhlasí. "Pouze se chceme bránit spekulativním výměnám, protože podle zákona můžeme žádost odmítnout pouze ze závažných důvodů, jakým je například řádné užívání bytu nebo vlastnictví dalšího bytu," řekla Marvanová.
Zájemci o výměnu jsou s výsledkem nespokojeni, a proto se v únoru odvolali proti rozhodnutí městského úřadu k soudu bez udání důvodů, které k zamítnutí žádosti vedly. "Zatím jsme se dozvěděli, že podle svědků v bytech nikdo nebydlí, což je nesmysl," tvrdí Rodová s tím, že ve věžovém domě s téměř stovkou bytů se lidé téměř ani neznají. Potvrzení předsedy a místopředsedy družstva, že byt je řádně užíván, podle ní nestačilo.
Předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček však upozorňuje, že vlastník objektu může o výměně rozhodnout a nemusí zdůvodňovat vůbec nic. "Pokud se jedná o obec, jedná se spíše o politickou odpovědnost, o to, jak se zachází s lidmi," je přesvědčen.
"Byt můžete vyměnit pouze s písemným souhlasem jeho majitele, v tomto případě obce. Úředníci však málokdy dávají souhlas k takové výměně. Bojí se právě toho, aby je někdo nenařkl ze spekulativní výměny," řekl předseda sdružení a dodal, že je běžnou praxí nechat projít takový případ soudním řízením. S tím však Marvanová v případě Prahy 2 naprosto nesouhlasí. "Jsou i výměny, které odsouhlasíme, a je jich hodně. Jenom jsme opatrní," brání se.
V některých případech by i podle Křečka ke spekulacím opravdu mohlo dojít a dochází, ale v dalších případech se naopak úředníci spíše kryjí, aby jim někdo nevytknul, že dali souhlas se směnou. "Obce často brání výměně. Znám v Praze více vyloženě tragických případů. Těch věcí je celá řada, přesto málokdy dojde k povolení," dodal předseda Sdružení nájemníků, který v těchto otázkách často zastupuje lidi u soudu.
Jestliže tedy souhlas zájemci nedostanou od městského úřadu, mají jedinou možnost, že jim pomůže soud.
