Lidem končí smlouvy na náhradní byty

Praha - Právě v těchto dnech končí nájemní smlouvy pro více než čtyři stovky lidí, kteří při srpnových povodní přišli v Praze o své domovy. Magistrát jim sice pronajal byty nové, ale někteří přijdou o bydlení znovu. Nájemní smlouvy totiž dostali na tři měsíce pouze s ústním slibem možného prodloužení v případě řádného placení nájmu a poplatků.

"Zatím jsme pouze v jednom případě smlouvu neprodloužili, protože byla sporná původní nájemní smlouva. Žena už si mezitím zařídila bydlení sama," uvedl ředitel bytového odboru magistrátu Julius Schimmer.

Všeobecná snaha je vrátit lidi zpět do jejich původních domovů. "Jakmile je vyplavený dům schopen užívání, pak může člověk očekávat, že současné bydlení bude muset opustit," podotkl.

Pokud byl povodněmi objekt úplně zničen, získali jeho nájemníci byt a smlouvu na jeden rok. Je to příklad manželů Dudkových z Karlína.

Čtyřpatrový cihlový dům, v němž až do srpnových záplav bydleli, se totiž v nejvíce postižené pražské čtvrti zřítil. Nyní už více než čtvrt roku bydlí v náhradním panelovém bytě ve Vysočanech.

Nájemníci: Stále si zvykáme
"Vztah k tomuto místu jsme si ještě nevytvořili. Stále si zvykáme, že je to náš nový domov. V září musíme vyjednávat, zda nám magistrát smlouvu prodlouží, či ne. Sliby o prodloužení byly jen ústní," strachuje se Michael Dudek.

Přitom opravdu hrozí, že až si konečně zvyknou, budou se muset stěhovat znovu.

"Všechny volné byty se rozdělovaly velmi rychle právě lidem postiženým povodněmi a nebral se zřetel na to, k čemu mají sloužit. Nyní chybějí v mnoha jiných oblastech, třeba pro zdravotníky, soudce, strážníky a další," uvedl vedoucí bytového odboru.

Na ulici se podle Schimmera lidé neocitnou, ale je možné, že se budou muset opět přestěhovat do jiného bytu.

Podle právníka Milana Taraby, místopředsedy Sdružení nájemníků ČR, je obecně v takovém případě pronajímatel povinen oznámit tři měsíce předem, že se situace změní nebo že smlouva nebude prodloužena.

"Pokud nájemníci nedostanou nový návrh nebo výpověď v tomto termínu, smlouva se prodlužuje. Záleží samozřejmě na její formulaci," sdělil Taraba.

Volných bytů je dost
Přesto má nyní podle Schimmera město paradoxně kvůli povodním víc volných bytů, než potřebuje.

"Rezerva by se měla pohybovat od 30 do 50 bytů a teď jich máme víc, protože zároveň s povodněmi jsme dokončili byty v Malešicích a všechny jsme je převedli do rezervy. Budeme proto podávat návrh do rady, aby se některé přebytečné volné byty začaly pronajímat normálním zájemcům," uvedl Schimmer.

Dodal, že nejde o vyčleněné konkrétní byty v konkrétních ulicích, ale o takové byty, které stále přibývají díky nové výstavbě. Část z nich si po určitou dobu vždycky ponechají jako železnou rezervu.

Pro případy havárií a nenadálých událostí má každá městská část vyčleněno několik bytů, které může ihned nabídnout postiženým lidem. Pokud ani ty nestačí, mohou pak radní požádat o pomoc právě magistrát.

Hůř je na tom například radnice v Praze 8, která po záplavách nemá ani jeden byt pro lidi v nouzi, protože všechny nabídla zaplaveným.

Při nedávném požáru panelového domu v Bohnicích se ukázalo, že je to problém. Zhruba 40 lidí, které hasiči evakuovali, totiž prakticky nebylo kde ubytovat. Radnice proto musela část lidí umístit do hotelu Troja a pro ostatní narychlo upravit městskou ubytovnu.

"Vždycky jsme mívali kolem deseti krizových bytů a snad tu praxi znovu obnovíme," uvedl starosta této městské části Josef Nosek.

Radnice Prahy 8 připouští chyby v přidělování bytů

Za přinejmenším podivných okolností přidělila radnice Prahy 8 krátce po povodních byt určený pro lidi postižené srpnovými povodněmi. V soukromém domě v Křižíkově ulici 63, který byl koncem září zdemolován, bydlely pouze tři partaje. Pro jeho obyvatele však radnice vydala čtyři dekrety na náhradní byty, které měl navíc zajistit vlastník.

"Podmínkou je, aby nájemníci měli na byt dekret a byli v něm hlášeni ještě před povodní," uvedl krátce po záplavách starosta. Nyní si to však nepamatuje. "V Křižíkově 63 byly čtyři dekrety, a proto čtyři žádosti. V první vlně jsme se prostě snažili pomoci hlavně těm, co přišli o bydlení," tvrdí nyní po zjišťování situace Nosek.

Zároveň však připustil, že jim jeden byt mohl "utéct". "Je možné, že jsme udělali chybu. V té době jsme dávali byty v uvozovkách všem," řekl. Čtvrtý obecní prostor tak dostal muž, který v domě nikdy nebydlel, ale jako věřitel předchozího majitele měl na část třiašedesátky zástavní právo.

Magistrát, který uzavíral nájemní smlouvy na náhradní byty s mnoha vyplavenými Pražany, zde nefiguruje. Potvrdil to vedoucí magistrátního bytového odboru Julius Schimmer: "My jsme v tomto případě žádnou smlouvu nepodepsali."

Starosta připouští, že majitel soukromého objektu měl před demolicí zajistit obyvatelům náhradní ubytování sám.

"Bylo to krátce po povodních, kdy ještě nebyla žádná strategie, jakou máme dneska. Ten dům hrozil zřícením a my jsme poskytli jeho obyvatelům byty, které jim v případě řádného placení zůstanou. Já to už zpátky nevrátím," podotkl.

Sama demolice, o které se nájemníci budovy dozvěděli náhodou, navíc nesplňovala vnitřně stanovené podmínky radnice. Vedoucí stavebního úřadu Prahy 8 Ivana Jakoubková totiž ještě krátce po povodni uvedla, že povolení k demolici staticky porušených domů vydávají mimo jiné až poté, co obdrží doklad o vyřízení náhradního bydlení pro lidi z objektů určených k likvidaci. Starosta však teprve druhý den po bourání "šedesát trojky" rodinám z tohoto domu slíbil, že dá do rady žádost na přidělení obecních bytů.

Demolici navíc úřad nenařídil proto, že by dům byl nebezpečný, požádal o ni jeho majitel. "Statik mu doporučil, co všechno je třeba opravit. Majitel usoudil, že se mu to nevyplatí," řekla na podzim Jakoubková. Tato slova tak opět stojí proti starostovu tvrzení o nutnosti rychlé demolice domu kvůli hrozícímu nebezpečí zřícení.

Problémy s komunikací s radnicí měli po záplavách i obyvatelé sousedního domu 61. "Tvrdili nám, že dům je v kategorii A, tedy přístupný, ale vojáci na místě potvrdili nejhorší, céčko," řekl tehdy muž, který v obavě o byt nechtěl uvést své jméno.

Potvrdil, že s přístupem radnice nemá dobré zkušenosti: "Všude nás vedli jako áčko, takže jsme neměli na nic nárok. Museli jsme vodit úředníky z kanceláře do kanceláře, aby si to vyjasnili."

Dělníci likvidují staticky narušené domy v Karlíně. (19. září 2002)

Lidé vynášejí věci z karlínského domu, který statici označili za nebezpečný a bude se proto muset bourat. (24. září 2002)

Lidé vynášejí věci z karlínského domu, který statici označili za nebezpečný a bude se proto muset bourat. (24. září 2002)

Během dvou hodin si lidé z poškozeného domu v Pobřežní ulici museli odnést jen to nejnutnější. (16. října 2002)

Během dvou hodin si lidé z poškozeného domu v Pobřežní ulici museli odnést jen to nejnutnější. (16. října 2002)

Dělník zatepluje budovu v pražském Karlíně. Dům, zatopený při srpnových záplavách, by mohly poškodit mrazy. (3. ledna 2003)