Lidé v EU o nás moc nevědí

  • 28
Řada lidí v EU zná Česko na vlastní kůži - ale tuto zkušenost nemají zdaleka všichni. Naprostá většina lidí v EU Českou republiku nezná a ví o ní málo či nic. Slováci, Poláci a další uchazeči jsou na tom stejně nebo ještě hůře. Průzkum Eurostatu, zveřejněný sotva dva roky před očekávaným vstupem až deseti nových zemí, ukazuje, že jen málokterý občan EU byl v těchto zemích aspoň na dovolené. A téměř nikdo z nich nestojí o to, aby ve střední Evropě žil, studoval či pracoval.

"Tyto údaje nejsou dobré a nelze je brát na lehkou váhu," reagoval na tato zjištění mluvčí Evropské komise Jonathan Faull. "Bereme to jako výzvu. Je třeba ještě mnoho udělat," dodal.

Pravda, i podle údajů Eurostatu podporují vstup nových zemí do unie dvě třetiny obyvatel EU. Jenže téměř stejný počet lidí přiznává, že v těchto zemích nikdy nebyli. A 72 procent z nich odmítá myšlenku, že by se tam mohli podívat v příštích dvou letech.

Tomu odpovídá i úroveň znalostí o těchto zemích: jen jediné procento dotázaných soudí, že je velmi dobře informováno o těchto zemích a jejich snaze vstoupit do EU. Zato hned dvě pětiny lidí o podobné informace vůbec nestojí. Jen menší část obyvatel EU má aspoň tušení, kdo usiluje o vstup do jejich společenství. Tak o české kandidatuře ví sotva třetina dotázaných lidí v EU. U Slováků o tom ví pouhá šestina dotázaných.

Češi patří k těm známějším uchazečům - spolu s Turky, Poláky a Maďary. Ale i o kandidatuře těchto zemí ví jen menší část obyvatel EU. Jako místo pro život by si Česko vybrala dvě procenta obyvatel EU. Středomořští uchazeči Kypr, Malta, ba i Turecko budí zájem značně větší. Zajímavější je Česko jako místo pro studium či pro podnikání. Ale i v těchto případech má zájem jen pár procent Západoevropanů.

Naopak tři čtvrtiny z nich o žádné podnikání v Česku ani jinde nestojí a se zájmem o studium je to ještě horší. Většina z nich si ani nedokáže představit, že vstup nových zemí do EU může mít nějaký přínos pro jejich země. Téměř pětina lidí sice soudí, že to bude přínosné pro Německo, ale pouhá osmina je toho názoru, že to prospěje celé unii - a více než dvě pětiny buď o žádném prospěchu nevědí, nebo si myslí, že žádný nebude.

Není divu, že vzdor podpoře pro rozšíření zachovávají lidé v této otázce značnou opatrnost: největší část dotázaných soudí, že by se měli přijmout jen někteří z dlouhé řady uchazečů. Valná část z nich přitom nevěří, že rozšíření unie znamená více pracovních míst a lepší kvalitu života v celé EU. Spíše naopak: většina lidí očekává více nezaměstnanosti a více hledačů práce z nových zemí ve své domovině.

Jedinou nadějí, kterou sdílí většina, je očekávání, že občané EU vydělají na tom, že rozšíření zvětší společný trh unie. 

Neznalost je trumfem proti rozšíření unie

Neznalost je živnou půdou k vyvolávání obav z rozšíření. I ti obyvatelé EU, kteří o příštích členech nic nevědí, mají řadu očekávání vůči rozšíření. A pro populisty nemusí být nic těžkého je zneužít. Západoevropané očekávají především to, že rozšíření vskutku přinese mír, jednotu Evropy a větší politickou sílu EU - a tak mohou negativně reagovat na každý rasový, národnostní či jiný konflikt uchazečů.

V očích veřejného mínění Západu je také důležité, aby vstup té či oné nové země moc nestál. To je jeden z mála ukazatelů, který lidé téměř všude označili za "velmi důležitý". Za stejně důležité považují dotázaní to, aby nový člen dokázal platit své příspěvky pro EU. Tady se otevírá zvlášť nadějné pole pro populisty i jiné.

Není však jediné. Čtyři pětiny lidí soudí, že noví členové musí respektovat lidská práva a principy demokracie. Co to znamená pro uchazeče? Třeba to, že pokud Česká republika prohraje bitvu o Benešovy dekrety a získá pověst vyháněče menšin, bude to mít Praha jako uchazeč u veřejného mínění v EU asi těžké.

Ani ekonomická úroveň není v očích obyvatel EU zcela zanedbatelná. Téměř polovina z nich si myslí, že v této oblasti musí být noví členové blízko k unii. Populisté tak mohou snadno napadnout třeba kandidaturu Polska.

Chudší země to budou mít o to těžší, že strach ze zvýšení nezaměstnanosti a větší konkurence cizinců jsou hlavními obavami, jež lidé spojují s rozšířením.


Video