"Přijetí zákona poslanci je tristní. V Moravskoslezském kraji je už několik týdnů smog, který lidem téměř neumožňuje vycházet z domů. Senátory proto oslovíme delší dobu před hlasováním, aby měla i veřejnost možnost získat více informací," řekla ředitelka sdružení Čisté nebe Markéta Ubíková.
Poslanci ve svých argumentech, proč pro zákon zvedli ruku, zmiňují evropskou směrnici, která začne platit od roku 2016. Nařízení upravuje množství vypouštěných škodlivin, a také zavádí přísnější sankce. Podniky budou muset používat pouze nejlepší technologie, což je bude stát desítky miliard.
Zákon o ovzdušíZákon o ovzduší ruší od roku 2016 poplatky za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek. Návrh ministerstva životního prostředí přitom počítal s růstem poplatků, postupně do roku 2021 až na 3,5násobek současné sazby. Sněmovní hospodářský výbor naopak přišel s plánem poplatky zrušit od roku 2015. |
Podle poslance Jana Bureše (ODS) by tak přechod na nové technologie spolu se zvyšujícími se poplatky, se kterými počítal původní návrh zákona, znamenaly zdražování. Například teplárny by musely zvýšit své ceny, a to by se dotklo milionů lidí.
Poslanci také namítají, že podniky nejsou tak velký problém. Stejný podíl na znečištění mají podle nich domácnosti, když lidé netopí například plynem, ale spalují kde co.
Poslankyně: Firmy by mohly kvůli poplatkům odcházet
"Poplatky nejsou standardním nástrojem pro zemi Evropské unie, jsou zbytečným zatížením pro podniky a nemají motivační charakter. Podniky, které splňují limity, musejí stejně ještě platit poplatky," řekl iDNES.cz poslanec František Sivera (ODS). Většina zemí má stanovené limity, za jejichž porušení musí podniky platit obrovské sankce.
Podle Konečné má už nyní Česko výrazně přísnější limity oproti jiným zemím, například Polsku. Zvyšování poplatků by podle ní proto mělo i socio-ekonomické důsledky. Firmy by totiž mohly začít odcházet za hranice, kde by pro ně platily výhodnější podmínky, a lidé v pohraničí by přicházeli o práci.
Zákon podle ní navíc zavádí mnoho novinek. "Podle kompenzačního opatření například nebude moci vzniknout nový zdroj znečištění, dokud nezmizí některý starý," přiblížila poslankyně a stínová ministryně KSČM pro životní prostředí.
Jedinou stranou, která zákon odmítla, byly Věci veřejné. "Nechceme likvidovat průmysl vysokými poplatky, ale je nutné, aby nesl odpovědnost za poškozování životního prostředí," zdůvodnil poslanec Jiří Rusnok. Odpuštění poplatků podle něj navíc připraví státní rozpočet ročně až o 500 milionů korun a peníze tak budou chybět ve Státním fondu životního prostředí. Prosazení pozměňovacího návrhu tak prý působí jako facka obyvatelům severní Moravy.
Předpis musí ještě projít Senátem. Právě na horní komoru parlamentu se nyní chtějí zaměřit aktivisté. Chystají se apelovat na senátory, aby normu odmítli.
