Lidé, spěte! Ale s mírou, radí lékaři

Těžko vymyslet lacinější a horší způsob mučení, než nedovolit lidem spát. Používalo jej gestapo, čínská armáda i středověká Anglie. Po několika dnech a nocích bez spánku se vězni přiznali i k tomu, co nikdy nespáchali. Stejným způsobem se však i dnes dobrovolně mučí mnoho lidí. A často jsou na to ještě pyšní.

Tolik perfektně vyžehlených košil a vycíděných hrnečků už Marie Vantuchová nikdy neměla - ani předtím ani potom. Po porodu jí změna hormonální rovnováhy přinesla takovou nespavost, že v noci z nudy leštila byt a ráno se mátožně motala kolem dítěte.

Teprve když se zhroutila u dceřiny postýlky, zašla za lékařem. "Žili jsme u tchyně a já se snažila všechno zvládnout. Nešlo to jinak než v noci nastavovat den. Tchyně mě chválila, jak mám doma čisto, a já byla spokojená. Jenže brzy jsem se raději přestala dívat do zrcadla, abych neviděla tu vyhublou bledou tvář s černými kruhy pod očima. Tou dobou už jsem nemohla spát, i když jsem chtěla, pořád jsme na něco usilovně myslela," vzpomíná Marie Vantuchová.

Potíže se spánkem má téměř polovina Čechů
Zkušenosti s nekončenými nocemi má téměř polovina národa, byť jen část z trpících skončí v ordinacích. "Řada lidí potíže dlouho podceňuje a snaží se je zvládat sama," říká neurolog Miroslav Moráň z brněnské fakultní nemocnice. Většinu potíží se spánkem způsobuje stres.

Žádné překvapení pro společnost, která se po letech klidného přežívání v socialismu ocitla ve světě kapitalismu. "Dalo se to čekat, že počet lidí s potížemi spánku díky tomu vzroste," říká neurolog.

Není přitom dobré hned sáhnout po prášcích. "Uznávám je jen ve výjimečných případech a na krátkou dobu," řekl Miloslav Kršiak z Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

"Novodobější léky jako třeba Stilnox nebo Hypnogen mají sice menší riziko vzniku závislosti než starší Rohypnol, ale riziko stále existuje." Lékaři doporučují, aby člověk trpící nespavostí nejdřív vyřešil své problémy a upravil styl života. Spánek by se měl postupně vrátit sám.

"Hezky se to říká, ale je to pěkná dřina," popisuje svou zkušenost devětadvacetiletý muž ze Zlína, který přestal spát z obav, aby podruhé v krátké době neztratil místo v zaměstnání. Nakonec těžce, s pomocí psychologa přerovnal žebříček hodnot a změnil životní styl. A - začal spát.

Nedostatek spánku: Challenger i Černobyl
Nevyspání stojí světovou ekonomiku miliardy korun. Zjistili to ekonomové, kteří zkoumali, jak ospalí zaměstnanci ovlivňují efektivitu práce a proč v se době po obědě vyrábí vyšší procento zmetků. Lékařský časopis Occupational and Enviromental Medicine pak uvedl, že nedostatek spánku se podílí na dvou ze tří silničních nehod.

Těžké nevyspání a následné chyby stály podle výzkumů NASA i za havárií raketoplánu Challenger či za neštěstím v Černobylu. Odborníci v USA spočítali, že tamní obyvatelé nyní spí o pětinu méně než před vynálezem žárovky a že týdenní pracovní doba se v posledních letech prodloužila o sedm hodin.

Národní nadace pro spánek uvádí, že 56 procent pracujících dospělých pociťuje v pracovní době ospalost a 34 procent z nich dokonce nespavost "nebezpečnou". Plná pětina z 25 milionů Američanů, kteří pracují na směny, tedy mimo normální pracovní dobu, prý v práci pravidelně usíná.

Jak tvrdí experti, je tu společnost, která na rozdíl od přelomu století funguje dlouho do noci. Musí tedy mít možnost zdřímnout si v práci, protože z nevyspání se rodí omyly. Leckde v zahraničí proto už zřizují zaměstnavatelé lidem spánkové místnosti, kde si mohou po obědě na pár desítek minut zdřímnout.

Podobnou praxi zavedli v Japonsku, v Americe a také v Německu. Podniky v České republice zatím většinou reagují na dotazy o popoledním "šlofíku" smíchem.

Proč je vlastně dobré "dát si dvacet"
Kromě spánku může člověk všechny ostatní základní biologické potřeby uspokojit, kdykoliv si zamane. Restaurace s jídlem a pitím jsou na každém rohu, stejně tak veřejné záchody a dokonce i veřejné domy. Jen potřebu spánku přemáháme kávou či práškem.

"Tělo si svou porci spánku vždycky vybere, často to ani netušíme. Z toho pak plynou autonehody a další tragédie," říká neurolog Karel Šonka z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Menší útlum v bdělosti přitom přichází zhruba každých devadesát minut. U řidičů kamionů se při výzkumech prokázalo, že v té době ujeli několik kilometrů v mikro spánku, a to přesto, že byli před jízdou odpočatí a vyspaní.

Naštěstí se dá podle neurologů na dobu útlumu dobře připravit a počítat s ní. Stačí, pokud člověk umí poslouchat své tělo. "Nerespektujeme své biorytmy. Po obědě - v době druhého vrcholu ospalosti, si místo zdřímnutí naordinujeme přednášky, zkoušky a pořádáme semináře," tvrdí psychiatr Petr Smolík z Hradce Králové.

Co se s námi vlastně stane, když se dobře nevyspíme? "Výsledkem je ztráta pozornosti, těžká únava, pomalost, mikrospánek a špatné vštěpování informací," vysvětluje Karel Šonka.

"Pokusy, které se dělaly s mladými zdravými dobrovolníky, kteří se uvolili nespat, prokázaly, že nejvíc trpí právě mozek." Dlouhodobý nedostatek spánku má na svědomí sníženou imunitu, náchylnost k depresím, výpadky paměti, vyprovokování záchvatu epilepsie, neurózy, ale především potíže s ukládáním informací do paměti. Všechny ostatní orgány těla se totiž jakžtakž dokáží zregenerovat i v bdělém stavu, ale mozek ne.

Zjednodušeně se dá říct, že člověk trvalým nedostatkem spánku hloupne. "Snadno se to dá prokázat na IQ testech. Každý se tak může otestovat sám na sobě," říká Miroslav Moráň.

Kolik spánku vlastně potřebujeme?
Doporučovaných osm hodin spánku je jen statistický, nicneříkající průměr. Každý člověk je jiný a roli hrají i geny. "Jsou krátcí spáči, kterým stačí čtyři hodiny. Třeba Napoleon. Pak jsou ale lidé, kteří potřebují spát osm hodin a ani o minutu méně. Přeučit se však nikdo nemůže," tvrdí Petr Smolík.

Někteří experti tvrdí, že cokoli mezi pěti a deseti hodinami je normální. Mírný spánkový deficit se podle průzkumů projeví asi po pěti dnech: kalným zrakem, neschopností se soustředit a pomalými reakcemi.

Čeští odborníci naopak zpochybňují informace o lidech, kteří říkají, že několik let nezamhouřili oko. Podle nich si tito lidé ani neuvědomují, že usnuli, byť na krátkou dobu.

"Porucha s názvem úplná nespavost sice skutečně existuje a nemocní lidé na ni do roka či nejpozději do dvou umírají, ale je natolik vzácná, že se dá přirovnat k počtu onemocnění na nemoc šílených krav," řekl Karel Šonka z Centra pro poruchy spánku a bdění v Praze.

Co vede k nedostatku spánku

* stres
* deprese
* cukrovka
* nemoci štítné žlázy
* choroby srdce

Co může nedostatek spánku následně způsobit
* deprese (čtyřikrát větší riziko)
* bolesti hlavy (třínásobné riziko)
*potíže zažívacího traktu (2násobné riziko)
* propadnutí alkoholu
* dopravní nehody (nedostatek spánku je příčinou dvou ze tří nehod na silnici)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video