Iveta Holacová s manželem bydlela dlouho v Chodově v podnájmu. Minulý pátek se spolu nastěhovali do jednoho z volných malometrážních bytů nižší kategorie v Železném dvoře.
Co to pro ně znamená? Chodbička, toaleta a jedna místnost, do které se musí vejít všechny věci včetně postýlky pro jejich malé dítě. Uhlí si musí kupovat na dvoře u správce.
"Chtěli jsme bydlet a tohle byla jediná šance. Je to ale úplně normální byt. Lepší něco než nic. Jak dlouho tu chceme zůstat? No přece napořád," říká nová nájemnice. Ze života na Železném dvoře, kde ve velkém kvete prostituce a čichání toluenu, strach nemá. Ani primitivní topení v kamnech v obýváku ji neděsí. "Když si tu uděláme pořádek, tak to půjde," míní Holacová.
Patří mezi prvních jedenáct nájemníků, kterým chodovští radní horší byt za městem přidělili. Všichni ostatní sem dosud přicházeli za trest jako vystěhovaní dlužníci.
"Ještě pár volných bytů zůstalo. Oslovili jsme lidi z pořadníku, ale nikdo z nich tam nechce. Takže dáme do zpravodaje výzvu, že kdo nutně potřebuje bydlet, může na Železném dvoře," řekl místostarosta Stanislav Pochman.
Vypadá to, jako by Chodov, kterému neplatiči dluží asi deset milionů korun, už nepotřeboval byty pro vystěhovávané dlužníky. "Notoričtí neplatiči už v městských bytech nebydlí," vysvětlil správce Železného dvora Jan Hammer.
"Dlužníků nepřibývá. Čtyři malometrážní byty na Železném dvoře si ale chceme nechat volné. Jsou hrozbou pro ty ne zcela otrlé nájemníky ve městě," poznamenal Pochman.
Přibližně sedmdesát malometrážních bytů postavila radnice za městem teprve před dvěma lety a obsadila je vystěhovanými neplatiči. V domech, které navenek stále ještě svítí novotou, žije několik set lidí. Nájemní smlouvy mají na dobu určitou, když za bydlení nezaplatí dva měsíce po sobě, skončí na ulici.
