"U doktora v ordinaci teď trávím víc času. Podrobněji rozebíráme mé problémy se srdcem a tlakem. Dřív to skončilo vypsáním receptu," říká pětasedmdesátiletá Anna Kopečná z Prahy. Sama ale přiznává, že dříve chodila do ordinace častěji.
"Teď vždycky zvážím, jestli se tam vypravit, když mě to bude stát třicet korun,“ říká. Dříve neváhala k lékaři zajít třeba jen proto, že chtěla poradit, jestli přípravek proti bolavým kloubům, který jí doporučila kamarádka, je pro ni vhodný. "Zjistila jsem, že v takových případech stačí zavolat sestřičce," vysvětluje důchodkyně.
Právě proto, že podobné zbytečné návštěvy odpadly, mohou se lékaři pacientům více věnovat.
Pacienti jsou zvídavější, nebojí se zeptat
Lékaři také zaznamenali, že pacienti jsou zvídavější, a pokud mají dojem, že po nich chtějí poplatek neoprávněně, neváhají se ozvat. Například Petr Šobáň z Olomouce si na svého lékaře stěžoval na pojišťovně. Jako obvykle si v lednu přišel pro recept na léky na tlak, lékař ho vyšetřil a naúčtoval si třicet korun.
"Jenže nedávno jsem si přišel pro další léky a lékař mi je nechtěl bez vyšetření a tím pádem zaplacení poplatku předepsat. Nechápu, proč najednou musím jít na klinické vyšetření před každým vypsáním, když dříve mě doktor neviděl celý rok a recepty mi dávala sestřička," stěžuje si Petr Šobáň.
Pojišťovna, která nahlášený případ prošetřila, ovšem dala za pravdu lékaři. "Lékař tím, že chce zkontrolovat Váš zdravotní stav před vypsáním receptu na potřebné léky, nejenže neodporuje medicínsky oprávněnému postupu, ale jedná naopak v zájmu Vašeho zdravotního stavu," napsal ve zdůvodnění revizní lékař Arnold Pavlík.
Šedesátiletá Květoslava Nováková z Brněnska se ale se svým lékařem dohodla po zavedení poplatků na novém postupu, aby aspoň trochu na poplatcích ušetřila. "Tlak si měřím sama doma a lékaři hlásím, když zaznamenám, že něco není v pořádku," popisuje žena.
S lékařem absolvovala malé "školení", kdy jí vysvětlil, jak má rozumět údajům na tlakoměru. "Ale není to tak, že by na mě od té doby úplně kašlal. Chodím na kontroly pravidelně, ale ne při každém předepsání léků jako dřív," dodává se smíchem důchodkyně. Sama připomíná, že takový postup je možný asi jen u lidí, jejichž zdravotní problémy nejsou příliš vážné.
Za tři měsíce se už vybralo půl miliardy korun
Podle údajů z největší české pojišťovny, která má pod sebou 65 procent pacientů, na poplatcích zatím lékaři a nemocnice vybrali téměř půl miliardy korun.
Více než 400 milionů přitom představují poplatky, které se započítávají do pětitisícového limitu, po jehož překročení pojišťovna lidem peníze vrátí.
Kritici zavedení poplatků přitom poukazovali na to, že největší část výdajů nebude do limitu započítaná, a vážně nemocní lidé tak utratí mnohem více peněz než dříve. Ukazuje se ale, že ochranný limit funguje. Zatímco v polovině března ho překročilo 25 lidí, k 24. březnu, ze kdy má pojišťovna poslední údaje, už je to 64.
Stejně jako lékaři zaznamenali méně pacientů také lékárníci. V lednu měly lékárny o 25 až 30 procent menší obrat než ve stejném období v loňském roce. Tak vysoké číslo způsobil zejména strach pacientů z poplatků: spousta z nich se předzásobila léky, aby ušetřila.
"Ve výdejích na recept se za necelé první čtvrtletí dá sledovat pokles obratu asi o dvacet procent. Pokles počtu receptů proti předchozímu roku je ještě větší. Lékaři pacientům na recept předepisují léky na delší období," popisuje místopředseda České lékárnické komory Michal Hojný.
Lékaři i pacienti změnili své zvyky. Zatímco dříve se léky předepisovaly nejvíce na měsíc a půl dopředu, nyní je to na dva a půl měsíce.
Poplatek se totiž platí za položku na receptu, přičemž když lékař napíše více balení, pacient v lékárně zaplatí třicet korun jen jednou, třebaže si domů odnese tři balení svého léku.
Lékaři také přestali předepisovat léky, které pojišťovny dříve proplácely nejčastěji: levné léky, jako je paralen nebo ibuprofen, si lidé plně hradí ze svého, protože po zavedení poplatků tím ušetří.
