Musí z něho například odstraňovat naplaveniny, starat se, aby nic nebránilo odtoku vody, a strpět na něm vodní díla. Stát však nevrací části Labe, Vltavy nebo Moravy. Vesměs jde o úseky menších říček a potoků.
Kulišárna od státu?
"Pozemky v korytech tedy podle mého názoru rozhodně chtít nebudeme. V Litovli je voda všude, kam se podíváte, a kdybychom měli udržovat všechna koryta, tak bychom se nedoplatili," říká starosta Litovle Vojtěch Grézl.
"To je pěkná kulišárna. Stát se chce asi honem honem zbavit povinnosti starat se o koryta," zlobí se starosta Grygova Otakar Hlaváč, který už tento "dar" státu obci odmítl.
Zatímco olomoucký okres již několik odmítnutí pozemků v korytech dostal, v sousedním Přerově zatím nemají ani jediné. Podle šéfa životního prostředí Iva Hubíka to však není proto, že by si zdejší lidé tohoto vlastnictví více považovali, ale proto, že o této možnosti nevědí.
"Myslím, že lidé vůbec netuší, že se něco takového vůbec děje," obává se Hubík. Vysvětlil, že okres na to vlastníky ani upozornit nemůže. "Evidenci o tomto vlastnictví nevedeme. V okrese se to může týkat stovek i tisíců drobných parcel," soudí. Jeho slova potvrzuje i to, že koryta zatím odmítají vesměs jen obce, které mají přece jen lepší informace.
Zatímco většina lidí ani neví, že už od 1. července bude i vlastníkem pozemku koryta, objevují se naopak vlastníci, kteří nyní vracejí státu i pozemky, kterých se však takto zbavit vůbec nemohou.
"Tam, kde měla koryta parcelní číslo s vyznačením vodní plocha, tam vlastnictví trvá podle zápisu v katastru nemovitostí a nový zákon situaci neřeší," upozornil na toto nedorozumění Jiří Felčárek z tiskového oddělení ministerstva zemědělství.
Zjednodušeně lze totiž říci, že majitelé se mohou vzdát jen vlastnictví pozemku koryta, které nyní nemá parcelní číslo a bude podle zákona nyní připojeno automaticky k sousední parcele.
Lidé, kteří pozemek koryta nechtějí, se ho mohou podle zákona vzdát do 30. června tohoto roku. Oznámit to musí příslušnému vodoprávnímu úřadu, tedy okresu. Pokud to neudělají, následující den už budou jeho majiteli. Pokud okresu napíší, že s přechodem tohoto vlastnictví nesouhlasí, stát si ho nechá.
Stát: Napravujeme zestátnění
Ministerstvo zemědělství vysvětlilo, že stát tyto pozemky nerozdává, ale napravuje jejich zestátnění. V podstatě jde o návrat k původnímu stavu vlastnictví před 1. dubnem 1975. "V naprosté většině se jedná o drobné vodní toky s koryty užšími než dva metry," uvedl Felčárek z ministerstva. Kolika vlastníků se to týká, však nevěděl.
Věc má však ještě jeden háček. Pokud se vlastníci chtějí vzdát pozemku, měli by ho podle katastrálního zákona nechat zaměřit. To však také u malých úseků koryta může stát i tisíce korun. Podle ministerstva zemědělství by však v tomto případě zaměření a evidenci v katastru měl hradit stát, s největší pravděpodobností prostřednictvím správců vodních toků.
