Parazit, který stojí za onemocněním, se nazývá toxoplasma gondii. Tohoto prvoka nosí ve svých útrobách asi třetina Čechů.
Jeho přítomnost má za následek pomalejší reakce a větší nepozornost.
"Toxoplazmózu lze vlastně označit za druhého největšího zabijáka z parazitálních chorob hned po malárii," poukazuje na důsledky nemoci parazitolog Jaroslav Flegr.
"Když vezmeme v úvahu rozšířenost toxoplasmózy a počty dopravních nehod, tak bychom mohli říci, že kdyby nebyla toxoplasmóza, tak by možná zemřelo méně lidí," řekl Flegr.
Akutní onemocnění se projevuje jako krátká viróza. Po jejím odeznění ovšem zůstává člověk hostilem prvoka do konce života.
Člověk jako transportér
Lidé jsou pouze mezihostiteli, jež parazit používá pouze jako transportní soustavu.
Finálním hostitelem, v jehož těle se toxoplasma gondii rozmnožuje, jsou kočkovité šelmy.
Z jejich výkalů se potom zárodky dostávají do půdy, do rostlin a do trávicí soustavy dobytku.
To jsou zároveň největší hrozby nakažení pro člověka. Když si neumyje ruce po práci na zahrádce nebo když požije tepelně neupravené maso.
Rizikový faktor: kočky
Flégrův tým na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zkoumá také souvislost mezi toxoplazmózou a schizofrenií.
Obě nemoci mají totiž shodný průvodní jev - zvýšenou hladinu dopaminu.
Flegr to vysvětluje takto: "Toxoplasma zvedne hladinu dopaminu a u vnímavých osob by tím mohla spustit schizofrenii."
Parazitolog dodává, že obě choroby mají společný rizikový faktor: chov koček.
