Pěkné fotky s dlouhými časy. Na 4. je asi meteor a na některé z dalších letadlo.

A co umělá družice? :)

Za sviceni laserovym ukazovatkem po letadlech pomalu zaviraji a najednou laser svitici az do 30 km nevadi ?!

A když si to si přečtete celé, tak se dozvíte proč nevadí. A zkuste popřemýšlet, co uvidí pilot, když se podívá kolmo dolů - podlahu kabiny. Takže laser svítící komo nahoru ho neoslní.

Bulvár... a ještě hloupej...

nesnášim lasery, které otravují na noční obloze... Todle je možná jakž takž k něčemu užitečné, ale lasery z nočních šukoték jsou často vidět desítky km a v místech, kde byly ještě nedávno vidět hvězdy je světelná stopa rejdící po obloze... Hnus....

Hlavně nebuď smutný z nedostatku sexu...

Spatne ctu nebo v clanku neni informace o tom vykonu? Cekal bych, ze kdyz je to zdurazneno v nadpisu, jak propaluje velkym vykonem, ze bude v clanku napsano, jaky ten vykon je...

je velký.

Co je to laser o frekvenci 20 Hz? :D To asi nebude uplne spravne napsana veta ;) To bude modulacni frekvence.

Ja to chapu jako frekvence pulsu pulsniho laseru.

"se mu musí vyhýbat piloti malých letadel" a piloti velkych letadel maji silnejsi oci? Nebo proc tech se to netyka?

Rekl bych, ze tento lidar stejne jako vsechny jine, ktere znam, rozhodne nebude merit rychlost dopadajiciho paprsku, ale dobu jeho dopadu ve vztahu k vyslani- tedy na zaklade zname rychlosti sireni svetla bude mozne merit vzdalenost castic. Nebo se mylim? Rychlost by asi sla merit dopplerovym posuvem, ale k cemu by to bylo? Skoda - urcite jde o velmi zajimavou technologii, ale z clanku jsme se o ni skoro nic nedozvedeli.

V jednom hučí výkonné pumpy na vzduch, který se sem dostává z různých výškových hladin 250 metrů vysokého stožáru.

Určitě metrů? Nebo stop...?

250 metrů, to by bylo asi už na úrovni televizních stožárů. Ale doba jde dále, možná se takové stožáry už dělají v sérii....

Lidar je totéž, jako radar, ale s optickou frekvencí. Laser vysílá krátký, ale velmi intenzivní impuls a vyhodnocuje se backscattering, čili odrazy z atmosféry, podle doby zpoždění je lze přiřadit k výškám.

Aby se však analyzovalo i složení, je nutné mít ten laser přeladitelný, na molekulární spektrální linie je třeba svítit i správnou vlnovou délkou. V tom je jistá potíž, vysoký výkon se získává z nepřeladitelných impulzních laserů. Třeba na měření ozonu je nutné, vlnovou délku takového laseru posunout pomocí Ramanovy buňky, zařazené do paprsku, t.j. změnou tlaku plynu ji naladit na spektrální linii ozonu.

Lidar, vyvinutý pro německé sledování třeba drah satelitů vysílal (1985) asi 40

cm dlouhý svazek fotonů, takže přesnost měření byla kolem 1 m. To je na 200 km jistě pěkný výsledek.

Lidar na měření ozonu byl instalován na observatoři na Zugspitze, jiný zase na lodi Polarstern, cestující zpravidla v Arktidě.(stav 1985, novější neznám).

Na všetko je nám treba odbornikov.