Mezinárodně uznávaná vláda odsoudila „odporný zločin“, který připsala „válečnému zločinci Haftárovi“.
Útok odsoudil i generální tajemník OSN Antonio Guterres, který také vyzval k zahájení nezávislého vyšetřování. K situaci v zemi se má dnes sejít mimořádně Rada bezpečnosti OSN.
Nálet zasáhl budovu se zbraněmi a vozidly a přilehlý hangár, kde bylo ubytovaných na 600 převážně súdánských a marockých migrantů, uvedla s odvoláním na místního činitele agentura AFP. V hangáru číslo tři, který byl bombou přímo zasažen, podle něj bylo v době útoku 120 lidí.
Haftarovy síly podle vládního komuniké podnikly nálet na středisko s migranty úmyslně, nicméně agentura AFP podotkla, že v sousedství je několik vojenských zařízení, které se pravidelně stávají terčem náletů.
Představitel Haftarovy armády odmítl odpovědnost za útok. Středisko podle něj bombardovaly milice blízké vládě v Tripolisu.
Později agentuře AP sdělil, že cílem útoku byl tábor znepřátelené milice. „Nedali jsme rozkaz k zasažení úkrytu (pro migranty),“ řekl. Bojovníci spojení s vládou uznávanou OSN podle něj uprchlíky používají jako lidské štíty a umísťují je do blízkosti skladů munice.
Organizace Amnesty International uvedla, že v areálu, kde se nachází detenční středisko, je sklad zbraní, v němž někteří migranti museli proti své vůli pracovat.
Počet obětí se může zvyšovat
Agentury OSN a humanitární organizace pravidelně vyjadřují námitky proti vracení migrantů, zachycených při plavbě po Středozemním moři, do Libye, zmítající se v chaosu už roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tamní dlouholetý diktátor Muammar Kaddáfí.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je na místě náletu záchranný tým. „Je možné, že se počet obětí zvýší,“ řekl mluvčí Charlie Yaxley. UNHCR také žádá Evropskou unii, aby okamžitě ukončila vracení migrantů do Libye.
Velvyslanec OSN v Libyi uvedl, že nálet se dá považovat za válečný zločin. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová řekla, že se jedná už o druhý útok na toto středisko, ač informace o jeho poloze obdržely obě soupeřící strany. V závislosti na přesných okolnostech incidentu by se podle ní mohlo jednat o válečný zločin.
EU vyzvala Libyi, aby lépe chránila tamní migranty, a ústy šéfky unijní diplomacie Federiky Mogherinové se připojila k požadavku OSN na okamžité zahájení vyšetřování.
Požadavek podpořilo i Turecko. Útok odsoudila i Itálie, Francie či USA, které vyzvaly obě strany ke snížení intenzity bojů a k návratu k jednáním. Africká unie vyzvala k příměří v okolí Tripolisu.
O vládu v této severoafrické zemi kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Ten na východě podporovaný Haftarem, neuznává tripoliskou vládu premiéra Faíze Sarrádže, za kterou stojí OSN. Oba kabinety mají vlastní parlamenty.
Haftar zahájil 4. dubna ofenzivu na hlavní město Tripolis, minulou středu ale utrpěl bolestivou porážku, když ztratil kontrolu nad strategicky významným městem Gharján asi 100 kilometrů na jihozápad od metropole. Na neúspěch odpověděly Haftarovy síly intenzivnějším bombardováním pozic svého protivníka. Oba tábory se vzájemně obviňují z najímání zahraničních žoldnéřů a z využívání letecké podpory od cizích mocností.
Libyjský generál Chalífa Haftar tažením na Tripolis zaskočil i své spojence |
Haftarova ofenzíva kriticky zhoršila situaci migrantů v Libyi. Podpůrná mise OSN opakovaně vyjádřila znepokojení nad osudem asi 3 500 migrantů a uprchlíků, kteří se v detenčních střediscích poblíž míst střetů ocitli v nebezpečí. Přes přetrvávající nestabilitu zůstává Libye důležitou tranzitní zemí pro běžence, prchající před konflikty v Africe a na Středním východu, poznamenala AFP.
Nynější konflikt v Libyi podle Reuters hrozí, že mocenské vakuum vyplní radikální islamisté, kteří přeruší dodávky ropy, zvětší migraci přes Středozemní moře do Evropy a zhatí plány OSN na uspořádání voleb a skoncování s nepřátelstvím mezi dvěma vládami na východu a západu země.
