Haftar minulý týden nařídil své armádě, aby pochodovala na Tripolis. Tamní vláda reagovala vyhlášením bojové pohotovosti všech bezpečnostních sil. V neděli Haftar oznámil, že jeho armáda podnikla svůj první nálet na předměstí libyjské metropole.
Reuters dnes s odvoláním na místní představitele napsal, že letiště v Tripolisu muselo být kvůli náletu uzavřeno a cestující terminál opustili.
Z Tripolisu podle OSN od 4. dubna před boji uprchlo 2800 civilistů a dá se čekat, že budou utíkat další. Podle OSN mají teď humanitární agentury zdravotnické vybavení a léky, jež umožní ošetření až 210 000 lidí po tři měsíce.
Podpůrná mise OSN (UNSMIL) v neděli vyzvala, aby bylo na předměstí Tripolisu vyhlášeno krátkodobé příměří umožňující evakuaci civilistů a zraněných. Mluvčí mise dnes agentuře AFP sdělil, že příměří zatím není a libyjští záchranáři se do oblasti bojů nemohou dostat. Také šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová vyzvala k humanitárnímu příměří a pro obnovu politických jednání.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyzval bojující strany ke zdrženlivosti a k tomu, aby se vyvarovaly krveprolití. „Rusko využívá všechny dostupné možnosti a vyzývá všechny strany, aby se vyhnuly všemu, co by vedlo ke krveprolití a zabíjení civilistů,“ řekl Peskov. Moskva už v pátek ujistila, že Haftara žádným způsobem nepodporuje. V roce 2017 ho v Moskvě přijal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Rusko v neděli v Radě bezpečnosti zablokovalo přijetí deklarace, jež měla Haftara vyzvat k zastavení postupu na Tripolis. Ruská delegace chtěla, aby dokument požadoval zastavení bojů od všech účastníků, nejenom LNA.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo uvedl, že Spojené státy jsou „hluboce znepokojeny“ nejnovějšími událostmi v Libyji, a zároveň vyzval k okamžitému ukončení bojů. „Dali jsme jasně najevo, že jsme proti vojenské ofenzivě Chalífy Haftara, a vyzýváme k okamžitému ukončení těchto vojenských operací namířených na libyjské hlavní město,“ uvedl. Doplnil, že libyjští vůdci by měli své spory řešit u jednacího stolu za účasti zvláštního zmocněnce OSN pro Libyi Ghassana Salamého.
Mluvčí vládních sil plukovník Muhamad Gnunú v neděli oznámil zahájení „protiofenzivy“ proti Haftarovým silám. Operace nazvaná „Vulkán hněvu“ má umožnit „vyčištění všech libyjských měst od agresorů a nelegitimních sil“, uvedl Gnunú v tiskovém prohlášení vydaném v Tripolisu.
Libye se od svržení dlouholetého vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 nevzpamatovala z chaosu. O vládu kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Ten na východě, který má podporu LNA, neuznává vládu v Tripolisu, za níž ale stojí OSN. Oba kabinety mají vlastní parlament, centrální banku a ropnou společnost.
Libye se zmítá v chaosu i více než sedm let po svržení Kaddáfího- Libye je v chaotickém stavu i více než sedm let po skončení občanské války. Kromě dvou konkurenčních vlád - tu na východě podporuje Haftar, zatímco druhá sídlí v hlavním městě Tripolisu a má podporu OSN - se o moc přetahuje řada bojůvek, roli hrají také bojovníci napojení na Islámský stát (IS). Nestabilitě předcházela dlouhá vláda Muammara Kaddáfího, kterého v roce 2011 svrhlo povstání podpořené nálety koalice západních zemí. Kaddáfí byl 20. října 2011 zabit v severolibyjské Syrtě. Po jeho smrti v zemi nastala jistá stabilizace, konaly se volby a byla kupříkladu obnovena těžba i export ropy.
- Za zahájení druhé občanské války v zemi je považováno datum 16. května 2014, kdy si střety znepřátelených milic v Benghází na východě země vyžádaly osmdesát mrtvých (střetly se tam jednotky bývalého povstaleckého generála Chalífy Haftara s islamisty). Střety poté eskalovaly zejména v červenci 2014. Zemi si následně rozdělilo několik sil. Mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže sídlí od března 2016 v Tripolisu. Převzala vládu od dříve neuznávané islamistické vlády Chalífy Ghvíla, původem zejména z milice Fadžr Libya (Libyjský úsvit). Příslušnou dohodu pomáhala vyjednat OSN.
- Rozvrácená Libye je přitom hlavní branou na cestě do Evropy pro migranty ze států jako Nigérie, Mali či Súdán. Podle organizace Amnesty International jsou libyjská pobřežní stráž i místní úřad pro boj s nelegální migrací zodpovědné za „hrubé porušování lidských práv“. S těmito úřady přitom na potlačení migrace spolupracují členské země EU, zejména Itálie. Zadržovací centra pro uprchlíky v Libyi označila OSN už dříve za nelidská, a to například kvůli zneužívání, ke kterému v nich dochází, i kvůli nedostatku základní hygieny, lékařské péče a jídla.
- Obě hlavní znesvářené strany přitom mají podporu ze zahraničí. Francie, stejně jako sousední Egypt nebo Spojené arabské emiráty (SAE), podle médií spíše podporují Haftara a jeho Libyjskou národní armádu (LNA). Ten má podle nich lepší předpoklady jako voják stabilizovat zemi. Naopak římská vláda spolupracuje se Sarradžovou vládou a snaží se omezit příliv migrantů do Itálie. Stabilizace Libye je důležitá i proto, aby z ní do Evropy přestaly proudit s pomocí pašeráků tisíce migrantů z Afriky a Blízkého východu.
- Haftar a Sarrádž spolu opakovaně jednali, ovšem přes různé proklamace se zatím prakticky na ničem důležitém nedohodli. Například v květnu 2017 po setkání v metropoli SAE oznámili, že začnou spolupracovat na vyvedení Libye z krize, o dva měsíce později dokonce v Paříži oficiálně domluvili příměří a možnost vyhlásit v zemi volby. Ke hmatatelnému výsledku ale nevedly ani rozhovory v říjnu 2017 v Tunisku o sdílení moci nebo plán politické stabilizace Libye představený Radou bezpečnosti OSN, který počítal s volbami do léta 2018.
- Bez konkrétní dohody skončila také dvoudenní mezinárodní konference o budoucnosti Libye, která se konala loni v listopadu v sicilském Palermu. Po půl roce se na ní opět sešli Haftar a Sarrádž a podle diplomatických zdrojů vyjádřili naděje ohledně uspořádání voleb v roce 2019. Zatím naposledy spolu oba libyjští vůdci jednali letos v únoru pod záštitou OSN v SAE, v krátkém prohlášení Podpůrné mise OSN v Libyi (UNSMIL) tehdy stálo, že se Sarrádž s Haftarem shodli, že je nezbytné ukončit přechodné období, a to volbami a sjednocením.
- Místo toho polní maršál Chalífa Haftar zahájil tento týden tažení na Tripolis. V neděli oznámil, že jeho armáda podnikla svůj první nálet na předměstí libyjské metropole, kde sídlí Sarrádžova vláda. Její mluvčí naopak v neděli ohlásil rozsáhlou protiofenzivu s cílem „vyčistit všechna města od agresorů a nelegitimních sil“.
- Chalífa Haftar se narodil v roce 1943 na východě Libye a v roce 1969 patřil do skupiny mladých důstojníků vedené Kaddáfím, která svrhla krále Idríse. Později postupoval po služebním žebříčku a v osmdesátých letech jej Kaddáfí pověřil vedením intervence v africkém Čadu, kde Libyjci bojovali již od roku 1972. To však byl konec Haftarovy služby Kaddáfímu, jím vedené síly totiž byly poraženy a Haftar se spolu se stovkami mužů ocitl v zajetí.
- Kaddáfí - který oficiálně zapojení do bojů v Čadu odmítal - se Haftara zřekl a ten spolu s dalšími zajatci nakonec získal azyl ve Spojených státech. Tam se zapojil do několika pokusů o svržení Kaddáfího, podle médií navíc navázal úzké styky s americkými zpravodajskými službami. Po vypuknutí občanské války se v roce 2011 vrátil do Libye a stanul v čele rebelů na východě.
|
