Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kajínka jsme mohli zastřelit, bojoval do poslední chvíle, říká šéf URNA

  0:01aktualizováno  0:01
Dvacet jedna let vede Libor Lochman elitní policejní Útvar rychlého nasazení, který zatýká mimořádně nebezpečné zločince i hlídá české diplomaty ve válečných zónách. Policista, jehož prezident v sobotu povýšil na generála, v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES popsal fungování jednotky i její zřejmě nejznámější zásah, dopadení Jiřího Kajínka.

Ředitel policejního Útvaru rychlého nasazení (URNA) Libor Lochman (31. října 2017) | foto:  Michal Růžička, MAFRA

URNA, jak zní známá zkratka Útvaru rychlého nasazení, dopadla dvojnásobného vraha v prosinci 2000 na pražském sídlišti Velká Ohrada, čtyřicet dní po jeho útěku z mírovské věznice.

„Většinou, když děláme zákroky, tak ti lidé jsou v šoku, takže se pomočí, někdy pokálejí. I hodně tvrdí chlapi ztuhnou. Ale Kajínek bojoval do poslední chvíle, a když viděl, že je konec, tak řekl: ‚Chlapi, dobrý, vzdávám se.‘ My jsme ho vyrušili, když pravděpodobně spal, ale stihl se připravit a čekat u dveří s pistolí. Snažil se bojovat,“ vzpomínal Lochman.

Kajínka popsal jako manipulátora, ale zdatného soupeře, který při dopadení držel pistoli. Zasahující policisté jej proto mohli zastřelit.

„Jenže když už jsme věděli, kde je, a připravovali jsme se na zásah, tak nám tehdejší vedení kladlo na srdce: ‚Pokud možno ho nezastřelte, protože lidé by si mysleli, že jsme to udělali schválně,“ řekl pro MF DNES.

URNA podle Lochmana podniká za rok zhruba čtyřicet zásahů. V útvaru pracuje přes sto lidí. V poslední době je ale obtížné nacházet schopné zájemce.

„Fyzická kondice jde hrozně dolů. Když se k nám přihlásí člověk, který udělá tři shyby, a já jich jako ředitel udělám pětadvacet až třicet, a to jsem úředník, tak si říkáte, proč to dělá?“ vylíčil v rozhovoru elitní policista.

Fotogalerie

Konkurz, kterým musí zájemci o práci v URNA projít, označuje za peklo. Adepti za šest dní ujdou 250 kilometrů a spí dvě tři hodiny denně. „Nesou batoh těžký patnáct kilogramů a nesou osmapadesátku (samopal vzor 58 - pozn. red.). Jenže nemají popruh, takže ji svírají pořád v ruce. To je fakt strašné. Deptáme je psychicky i fyzicky...Za každou chybu dělají dřepy, a to všechno pořád dokolečka. Dostávají se na dno psychicky i fyzicky,“ uvedl Libor Lochman.

„Ti kluci musejí skočit ze Žďákovského mostu, vylezou nahoru a pak musejí uplavat 300 metrů se zabalenými věcmi. Já jsem stál nahoře na tom mostě, sněžilo a říkám upřímně, že bych do té vody nevlezl,“ doplnil.

Vystudovaný právník Lochman působil před rokem 1989 jako prokurátor. Po krátkém politickém angažmá začal v roce 1991 pracovat u policie - nejdříve v protidrogovém útvaru, v čele URNA je od roku 1996. Dvakrát odmítl nabídku zastávat funkci policejního prezidenta.

Útěk a dopadení Jiřího Kajínka:



Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

S Milošem mě spojil havlistický režim, říká Klaus v rozhovoru MF DNES

Bývalý prezident Václav Klaus

„S Milošem Zemanem jsme si vždycky byli blíž, když proti nám jakkoli definovaný režim přitvrdil, a naše velikánské...

Není to o strachu, ale respektu, říká Brabec o možnosti být premiérem

Ministr životního prostředí Richard Brabec.

Ministr životního prostředí a místopředseda ANO Richard Brabec řekl iDNES.cz, že cítí „obrovský respekt a obrovskou...

Léky přes čáru. Pojišťovny budou vracet víc peněz za léčiva na předpis

Léky a peníze

Lidé nad pětašedesát let a děti mohou od ledna za léky na recept ušetřit. Snižuje se totiž ochranný limit, tedy částka,...

Najdete na iDNES.cz