"Nechci, aby vláda stála v cestě těm, kdo chtějí pro tuto zemi dobro," prohlásil Karámí.
"Oznamuji rezignaci vlády, v jejímž čele stojím. Ať Bůh chrání Libanon," řekl v projevu, který živě přenášela libanonská televize a který prostřednictvím tlampačů slyšeli také demonstranti na náměstí Mučedníků.
Demisi už přijal i prezident Emil Lahúd.
Poslanci celý den jednali o vraždě expremiéra Rafíka Harírího, která v polovině února otřásla Libanonem. - více zde
Opozice, která označila vládu za prosyrskou a od atentátu na Harírího požadovala její demisi, nyní vyzývá k dalším protestům. Mají pokračovat, dokud Sýrie nestáhne z Libanonu své vojáky.
"Opozice prohlašuje, že protesty budou pokračovat až do úplného stažení syrské armády z Libanonu," prohlásil opoziční politik Elias Atallah na demonstraci v centru Bejrútu pouhou minutu poté, co Karámí oznámil demisi vlády.
"Bitva je dlouhá a tohle je jen první krok. Je to bitva za svobodu, suverenitu a nezávislost," řekl jásajícímu davu opoziční poslanec Ghattas Chúrí.
Jeden z nejvýznamnějších opozičních předáků Valíd Džumblát prohlásil, že "zvítězil lid", a vyzval Libanonce ke klidu. "Hlavním cílem bylo sesadit vládu, a to se podařilo. Jsme v bodě obratu dějin Libanonu, ve stadiu, kdy musíme zachovat klid," řekl v televizi.
Karámího vláda byla narozdíl od kabinetu Rafíka Harírího příznivcem syrské přítomnosti v zemi. Sýrie vyslala do Libanonu vojáky v 70. letech, na začátku libanonské občanské války. Ta ale skončila před patnácti lety a v zemi je stále na 15 tisíc syrských ozbrojenců.
V Bejrútu demonstrovaly desetitisíce lidí
Demonstranti se shromáždili na náměstí Mučedníků už v neděli večer. Armáda proti nim nezasáhla, ačkoliv jde o porušení zákazu demonstrací a shromažďování, který v neděli vyhlásil ministr vnitra Sulajmán Franžíe.
Pod dohledem armády demonstranti strávili na náměstí noc. Postupně se jich tu shromáždilo podle oficiálních libanonských údajů asi 20 tisíc. Jiné zdroje však hovoří až o padesáti tisících.
