Rada bezpečnosti OSN vyzvala k ukončení bojů a Izrael rezoluci podporuje. - více zde
"Je to povzbudivý krok, ale v tuto chvíli jsou to jen slova," soudí třicetiletý vlastník obchodu s obuví Nádží Abid-Asad. "Můj obchod je už měsíc zavřený, už jsme hodně vytrpěli. Je to proto dobrý krok, ale počkáme si, jak bude v terénu uplatňován," dodal.
V mnoha Libanoncích je hluboce zakořeněna zášť a nedůvěra k Izraeli. Připomínají dřívější invaze a dvaadvacetiletou okupaci jižního Libanonu židovským státem, která skončila v roce 2000.
"Budeme podporovat rozhodnutí vlády, ať to bude cokoli. Izrael ale nic nerespektuje," říká John Bastilly a bafá kubánský doutník před svou zavřenou restaurací v centru Bejrútu, které v letní sezoně bývá plné turistů. "Viděli jste, co včera provedli civilnímu konvoji," rozhořčuje se.
Několik hodin před schválením rezoluce zasáhly izraelské rakety konvoj stovek civilních aut odjíždějících z jižního Libanonu. Bylo při tom podle Libanonského červeného kříže zabito přinejmenším sedm lidí a 36 zraněno. Izrael později prohlásil, že šlo o omyl.
V jednom z bejrútských veřejných parků, plném stovek uprchlíků, říká Alí Ahmad, že pro něj, jeho ženu a šest dětí snad bude rezoluce znamenat rychlý návrat do domova na jihu Libanonu. "Nebudeme se ale cítit bezpečně, ani když válka skončí," říká a sleduje děti, jak se hrají kousek od auta, ze kterého se rozdává jídlo a plenky pro rodiny uprchlíků. "Dokud budeme mít na hranicích Izrael, nebudeme se cítit bezpečně," dodává Alí.
Jednašedesátiletý státní úředník Alí Favvaz s ním nesouhlasí. "Válka brzo skončí, protože Izrael nebude chtít zůstat v Libanonu dlouho a mít další oběti," říká a míjí náměstí v centru metropole, na kterém jsou vystaveny fotografie dětí zabitých během izraelských útoků.
