Jaká je momentální situace v Bejrútu?
Bejrút je paralyzovaný. Lidé jsou pořád v šoku, nechtějí mluvit o tom, co se stalo. Radši si s kolegy nepíšu, nevolám, čekám až se sami pohnou. Psychicky je to šok, přemýšlejí, jak se s tím vypořádat, koho vinit. Fyzicky je město klidné. Když jsem ve čtvrtek, dva dny po výbuchu, jel do středu města, v centru nočního života se odehrávala spousta aktivit. Byli tam dobrovolníci z celého světa.
Viděl jste i nějaké demonstranty?
Ne, ale poslední dva dny jsme v centru města nebyli. (Situace) je asi vážnější než v posledních měsících. V lednu tady byly hrozně silné demonstrace, všude vybité fasády domů. Očekávám, že tento týden to bude velmi podobné.
Terčem ministerstva či sdružení bank. Bejrút bouří v plášti slzného plynu |
Chápete Libanonce, proč demonstrují? Co je příčinou jejich hněvu?
Tento výbuch je je jen další kapitolou toho, co se tady děje už několik posledních let. Vláda je neschopná a základní služby nefungují. Internet je snad nejpomalejší na světě, voda se musí pít z flašek. Státní elektřina je dostupná asi na tři hodiny denně. Pro zbytek musí mít všechny domácnosti vlastní generátor, které bývají ale staré a špatně fungující. Některé rodiny jsou i třeba šest hodin bez elektřiny.
Asi nejhorší jsou teď ceny potravin, ty strašně vyrostly. Všechno už je teď třikrát až čtyřikrát dražší. Lidé jsou naštvaní, protože chudoba je tady příšerná. Asi dvě třetiny lidí žijí oficiálně v chudobě. Slyšel jsem, že některé matky se dívají na cenu plenek a pláčou, protože si je nemohou dovolit.
Povede tento hněv lidu k rezignaci vlády, jako se tomu stalo v říjnu minulého roku?
Vláda se už dohodla na předčasných volbách (libanonský premiér Hasan Dijáb v sobotu večer oznámil, že požádá o uspořádání předčasných parlamentních voleb, pozn. red.). Exploze byl opravdu velký úder, takže věřím, že nějaké změny budou. Ale tady člověk nemůže být příliš optimistický. Trochu se bojím, že když zahraniční země dají Libanonu nějakou pomoc, tak to problémy pouze oddálí. Až se kurz libanonské libry trochu zlepší, situace se chvíli uklidní a i demonstrace na chvíli přestanou a znovu se vrátíme do stejného životního běhu. Doufám, že k tomu nedojde a že demonstrace vydrží a donutí vládu k nějakým změnám.
Jak se Libanonci dívali na návštěvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona?
Hned se objevily reakce, že francouzský prezident navštívil zničenou oblast, zatímco ten libanonský ne. Macron se též setkává s ostatními prezidenty, aby se dohodli na nějaké finanční pomoci. Je dobře, že ty mezinárodní organizace se rozhodují dávat pomoc přímo domácnostem nebo neziskovkám, a ne vládě, protože ta je opravdu neschopná. Existuje riziko, že kdyby se peníze poslaly vládě, tak by akorát začaly velké hádky, kdo ty peníze potřebuje nejvíc a nakonec by se ty peníze vytratily
Ihned po výbuchu se objevily spekulace, zda se ve skutečnosti nejednalo o útok. Vláda nevyloučila, že k explozi mohlo dojít vnějším zásahem. Jak se na tyto spekulace dívají Libanonci?
Myslím si, že většina věří té oficiální verzi, že to byla velká, systémová chyba. Sila s obilím u skladiště s ledkem zmírnila sílu výbuchu, takže to nevypadá na teroristický útok. Objevují se nicméně spekulace, že ten výbuch nevznikl jen proto, že úřady se o nebezpečný materiál nezajímaly, ale že někdo jej schválně ve skladu držel, protože na něm chtěl zbohatnout. I ty demonstrace nejsou jen zaměřené proti vládě kvůli její neschopnosti, ale jsou i proti chamtivosti skupin blízkých vládě, které se za i cenu značného rizika snaží obohatit na úkor lidí.
Je jmenována konkrétní skupina? Například vlivné šíitské hnutí Hizballáh, které je se skladem často spojováno?
Myslím si, že Hizballáh i armáda jsou v celé situaci poměrně nevinně. Spíš jsou podezírány velké společnosti nebo boháči spojení s vládou. Na ty je namířen hněv demonstrantů. Jedná se například o velkou konstrukční firmu Solidere, která vystavěla centrum města po občanské válce. Lidi rozčílil pětinásobný nebo šestinásobný nárůst cen skla, cementu, písku, který byl vyloženě důsledek chamtivostí firem, jež jsou dost spojené s vládou.
Některá média píší, že situace zneužívají i běžní lidé. Dochází k rabování k opuštěných a poničených domů?
Četl jsem, že armáda zatkla čtyři lidi za rabování. Ale spíš se mluví o solidaritě. Řekl bych, že k rabování dochází relativně málo, protože všude jsou lidé. Není tedy příliš snadné rabovat. Ale dá se očekávat, že se katastrofy budou někteří lidé chtít zneužít. Budou například dávat pojišťovnám nadhodnocené odhady škod, ceny rekonstrukcí budou navýšené. Konstrukční firmy se pokusí dostat dobré kontrakty.
Za chaos v Libanonu může i uprchlická krize, říká rodák z Bejrútu |
Humanitární pomoc nabídl i Izrael. Jak se Libanonci, vzhledem k dlouhodobě napjatým vztahům mezi Izraelem a Libanonem, na toto gesto solidarity dívají?
Izrael je tady takové tabu. O Izraeli se nemluví. Na jeho nabídku nebyla žádná odezva. Lidé jsou nicméně nespokojení s tím, jak se vláda staví k zahraniční pomoci. I český záchranný tým měl problémy opustit letiště, a to se stalo se řadě skupin (místní armáda ve čtvrtek nepovolila zahraničním týmům včetně českého zpočátku nepovolila nasazení, pozn. red.).
Dokáže se Bejrút z katastrofy vzpamatovat?
Některé věci fungují už teď. S rodinou jsme jeli na večeři za městem do letoviska s luxusními restauracemi a tam už to žilo. Pro jednu vrstvu obyvatelstva jako kdyby se nic nestalo.
Co se týče centra Bejrútu, je těžké o tom mluvit, protože výbuch byl jen jedna kapitola dlouhodobých ekonomických problémů Libanonu. Není jasné, které budovy byly zničené už před výbuchem a které až potom. Ale ta čtvrť, kde je noční život, tam se to už otvírá a bude se dále otvírat. Některé restaurace nemají okna, jsou tam jen díry, ale už jsou otevřené. Ale úplná rekonstrukce města bude trvat dlouho a i za pár let uvidíme zbořené budovy.
9. srpna 2020 |
